Zazimování

Vánoce jsou za dveřmi, počasí je už opravdu převážně zimní, i když se teploty pohybují spíše nad nulou než pod ní. A tak se už ani na stavbě toho moc dělat nedá. Dnes jsem se naposledy v letošním roce sešel na pozemku se stavbyvedoucím, abychom provedli finální inspekci. Při té příležitosti jsem samozřejmě udělal i pár fotografií, které naleznete ve fotogalerii.

Od minula se toho moc nezměnilo, v podstatě se jenom dodělaly rošty na sádrokarton v podkroví, což ovšem byla aktivita nad plán pro letošní rok. Důležité je, že se stihla střecha a všechny ostatní nezbytné věci, a tak je dům připraven na zimu. Pro letošek tedy máme padla, všechny milníky byly splněny a to je hlavní. Pokračovat se bude až počasí dovolí, počítám v únoru 2012.

Rošty na sádrokarton v podkroví jsou kompletní

Bazén na terase se proměnil v kluziště

Jak správně vybrat okna a dveře?

To je velice složitá otázka, která závisí na řadě faktorů. Ty mohou být jak na straně investora – finanční možnosti, materiálové preference, estetické cítění atp. – , tak se mohou odvíjet od objektivních skutečností samotného domu – tepelná ztráta objektu, velikost otvorových výplní, technické řešení atd. Nelze proto jednoznačně říci, že byste se měli zaměřit na ta, či ta okna, stejně jako v řadě psychotestů ani zde neexistuje správná odpověď. Správně je pouze to, co možná nejvíce naplní očekávání stavebníka.

My jsme se zaměřili na okna plastová, neboť dřevěná vyžadují o poznání vyšší míru údržby a hliníková jsou prozatím velmi drahá. Plastová okna zároveň poskytují nejlepší tepelněizolační vlastnosti a díky různým dekorům mohou vypadat podle libosti. Druhou naší preferencí byly co nejlepší vlastnosti týkající se prostupu tepla celým oknem, stavební hloubka a středové dorazové těsnění. Tyto v budoucnu ovlivní úniky tepla okny a naše účty za topení. Nemyslím si proto, že okna a dveře jsou záležitosti, na nichž by se mělo šetřit, naopak se domnívám, že se případná vyšší investice v budoucnu vrátí a rozhodně zde platí „dvakrát měř, jednou řež“.

Ale pozor, nejen samotná okna Vám zaručí to, že protopíte co možná nejméně. Stejně důležité je také to, jak jsou namontována. Věnoval jsem proto stejnou pozornost i způsobu montáže a informacím o tom, kdo ji provádí. Nekvalitně provedené zabudování otvorových výplní může jejich vlastnosti snížit až o 30 %, což samozřejmě není málo. Nemá tedy cenu investovat jmění do super oken a ušetřit na montáži a docílit tak průměrného výsledku.

Tato problematika je velice složitá a pokud chcete vybírat opravdu zodpovědně, zabere Vám to spoustu času. Rozhodně zjišťujte reference na různých diskuzích (samozřejmě s rezervou), zeptejte se lidí na reálné zkušenosti s okny a firmou, zajděte do bezplatných poradenských center... Na internetu naleznete tuny materiálů, jeden z nejucelenějších, který mi hodně pomohl, je Technická část obchodních podmínek pro zhotovení stavby – zateplení domu a výměnu oken. Doporučil bych také tento článek na TZB-info. Jistě ale najdete také další kvalitní informační zdroje.

Opravená střecha

Blíží se konec roku a vzhledem ke skutečnosti, že se od ledna bude zvyšovat DPH, snažím se co nejvíce věcí stihnout ještě letos. Mimo to, že nakoupíme materiál za zhruba 200 tisíc, jsme začali také vybírat dodavatele oken a dveří. Správně bych měl nejspíš napsat výplní stavebních otvorů. Po dlouhém rozhodování, srovnávání a přemýšlení jsme se rozhodli pro značku Slovaktual a jejich typ Pasiv HL vyráběný z německého profilu Aluplast Ideal 8000. Technické parametry má ze všech nabídek nejlepší a cenově je na tom vzhledem k různým akcím na konci roku v podstatě stejně jako o třídu horší profily.

Domluvil jsem si proto na dnešek na pozemku schůzku se zástupcem dodavatele oken a dveří, společností PD okna. Nejenže jsme se bavili o některých detailech, přičemž jsem využil také toho, že byl na stavbě přítomen stavbyvedoucí, který mu dokázal některé otázky zodpovědět lépe než já, došlo také k zaměření stavebních otvorů pro potřeby výroby.

Při té příležitosti jsem samozřejmě udělal pár fotografií aktuálního stavu. Střešní krytina je přeskládaná tak, jak to má být správně, chybějící části lepící pásky difúzní fólie už je také na svém místě, došlo také k upravení natažení konců u atik a dalších nesrovnalostí. Dá se tedy říct, že je konečně všechno opravené, střecha hotová a výsledek vypadá tak, jak měl vypadat už koncem minulého týdne.

I přesto, že jsem minule psal, že nás letos čeká už jenom zazimování, stavební ruch neustal ani uvnitř. Začaly se připravovat a montovat rošty pro sádrokarton v podkroví. Bohužel už v čas pořizování snímků byla tma, musel jsem tedy fotit s bleskem a fotky nejsou tak kvalitní.

Finální vzhled střechy vypadá takto

Uvnitř se začaly montovat rošty pro sádrokarton

Všechno je jinak

Tak bohužel mé včerejší konstatování o tom, že letos práce skončily, neplatí. Pořád jsem musel přemýšlet nad způsobem skladby krytiny, což mě vedlo k položení dotazu na technické oddělení firmy Bramac. Ti mi bohužel oznámili, že tento způsob je špatně a hrozí zatékání vody pod střechu. Tašky tedy opravdu musí být položeny s vazbou, takže se celá střecha bude v pondělí přeskládávat. Spolu s tím by se měly opravit i nedodělky a nekvalitně odvedená práce při lepení difúzní fólie na základě požadavků stavebního dozoru.

Takže bohužel letošní poslední etapa stavby – střecha – je trochu zklamáním, co se kvality odvedené práce týče. Možná sehrál roli tlak termínů, ale to není důležité.

Střecha je hotová

Na základě telefonátu od stavbyvedoucího byla dnes dodělaná střecha. Neváhal jsem tedy a hned po práci jel udělat kontrolu odvedené práce. Že je střecha kompletní, bylo samozřejmě patrné hned na první pohled. Je potřeba si domyslet ještě chybějící komín a klempířinu, ale důležité je, že je hrubá stavba zakrytá na zimu. Proti původnímu plánu jsme tedy ve skluzu osm dní, což je ovšem s ohledem na počáteční problémy, které jsme měli během bagrování a stavbě základů, v pohodě. Zima letos ještě pořádně nezačala, takže týdenní překročení termínů nehraje roli.

Co mě zarazilo jako první, bylo, že tašky nebyly položeny s vazbou, ale nad sebou. Vzhledově to nevypadá špatně, ale měl jsem obavu o funkčnost. Stavbyvedoucí mě ujistil, že je to takhle v pořádku, že lze tento druh krytiny pokládat dvěma způsoby. Dobrá tedy. Udělám ještě několik fotografií zvenku i zevnitř pro dokumentaci postupu stavby a měli bychom mít padla.

Hrubá stavba je totiž tímto hotová, plán splněn a na řadě je letos už jenom zazimování. Pokračovat se bude zase na jaře příští rok.

Skladba tašek je trochu netradiční

Tady ještě chybí komín

Střešní výlez ke komínu

Difúzní fólie a laťování

Před mikulášskou nadílkou u švagra jsme se cestou k němu stavili i na pozemku. Kompletace střechy i přes mírnou nepřízeň počasí plynule pokračuje, takže nám ode dneška už do domu nenaprší. Podařilo se totiž natáhnout difúzní fólii a také latě už jsou na svém místě. Pokud by vás zajímalo, co že je to ta difúzní fólie, tak vězte, že se jedná o „pojistnou hydroizolaci, která umožňuje prostup vlhkosti z interiéru do provětrávané mezery od okapu k hřebeni a zabraňuje případnému zatečení vody do tepelných izolací při poruše krytiny nebo při kondenzaci vzdušné vlhkosti pod krytinou.

Provedlo se také vyzdívání atik, aby byly vyšší. Jedná se pouze o designovou záležitost, každopádně by měl dům vyjma dobrých technických vlastností mít i nějaké vlastnosti řekněme estetické, aby se při pohledu na něj člověku nechtělo brečet.

Jestli počasí dovolí, bude se od zítřka pokládat střešní krytina, což by mělo trvat zhruba jeden až dva dny. Pak bude střecha hotová, možná se ještě stihnou udělat nějaké další práce, jako například příčky, ale to se ještě uvidí. Každopádně se stavba zazimuje a pokračovat se bude až na jaře. Zatím to vypadá, že opravdu poslední aktivitou na stavbě v letošním roce bude zaměření stavebních otvorů pro potřeby výroby oken a dveří.

Laťování dokončeno, vyzdívání atik téměř dokončeno

Ode dneška nám do domu neprší

Stavba krovu

Dnes jsme si udělali výlet do Velkého Března na pozemek. Za prvé bylo docela teplo a dokonce začalo svítit sluníčko, a za druhé měla být stavba krovu v plném proudu, takže jsem chtěl udělat pár fotek. A opravdu – krov je téměř hotový, také oplechování konců je na svém místě a podle posledních informací by se zítra měla začít osazovat střešní krytina, která už je složená na pozemku.

Když člověk vyleze po žebříku do druhého patra, hned ho překvapí krásná vůně čerstvého dřeva, takže si na chvilku připadá jako v lese. Druhým pozitivem nového krovu je to, že si díky němu už lze jednoduše představit budoucí kontury druhého patra, jeho výšku a celkový tvar. Tam, kde doposud bylo pouze nebe, jsou už od teď jasné hranice.

Od mé poslední návštěvy došlo k vývoji i jinde než na střeše. Podařilo se také dozdít okenní a dveřní otvory na velikosti dané projektem (příp. dle našich dodatečných požadavků, které vyvstaly během posledních dnů a týdnů), nic už tedy nebrání tomu, aby byly zaměřeny a okna s dveřmi poslány do výroby. Poslední větší změnou je dodělání drenáží okolo domu do finální podoby.

Krov už je na svém místě

Tvar domu už je kompletní

Hotové jsou také drenáže okolo domu

Příprava trámů na krov

Dnes ráno na stavbu dorazil materiál na krov, tak jsem při té příležitosti udělal bleskovou návštěvu. Z práce jsem odešel dřív, takže jsem na pozemek dorazil kolem půl druhé odpoledne. Přítomni byli dva toho času natěrači. Trámy se totiž musí ručně natřít přípravkem proti plísním a hmyzu, což zabere zhruba celý den. Do zítřka přípravek zaschne a poté se z trámů začne stavět krov. Prohodil jsem s nimi pár slov a vyrazil dál za jednáním ohledně otvorových výplní. Do konce roku chci mít totiž smlouvu o dodávce oken a dveří kvůli zvýšení DPH podepsanou.

Další menší změnou na stavbě je příprava na drenáže. Výkopy byly vyčištěné, štěrk složený na hromadě a drenážní hadice vyndané na terase. Drenáže je totiž potřeba předělat i z toho důvodu, že se bude předělávat též zateplení soklu. Celkem tedy nebylo ani co dokumentovat, přesto jsem pár fotek udělal. Příště už by měl být postup znatelnější.

Trámy se musí natřít přípravkem proti plísním a hmyzu

Dozdění štítů a úklid

V rámci dnešního výletu jsem se poslední den prodlouženého víkendu stavil také na pozemku. Nečekal jsem žádný postup, ale k mojí radosti jsem zjistil, že už jsou vyzděné i štíty, takže beton a cihly jsou na místě všechny. Zbývá nám tedy krov a střešní krytina, což už nejsou záležitosti časově náročné. Pokračovat by se mělo v polovině příštího týdne, aby beton věnce stačil dostatečně zatvrdnout. Zároveň to nejsou záležitosti tolik závislé na počasí, které se mimochodem jakž takž vzpamatovalo, ale mohlo by to být i lepší. Teploty už se nepohybují kolem nuly, ale kolem vytoužených pěti stupňů.

Další novinkou je, že na staveništi proběhl úklid, což bylo na první pohled patrné. Všechen nepořádek je soustředěný na jednom místě, naopak použitelné věci v budoucí technické místnosti. Obě patra jsou také zametená, takže to tam hned vypadá jinak. Myslím, že i tohle je neklamný signál toho, že se letos bude končit a všechno se připravuje na zazimování.

Oba štíty už jsou kompletně vyzděné

Po úklidu skončil nepořádek na jednom místě

Kontrola před betonáží věnce

Počasí pokračuje v nastalém trendu, kdy se ani přes den teploty nepřehoupnou přes bod mrazu. Ale abych o něm nepsal pořád jenom negativně, musím dodat, že se na jednu stranu docela zlepšilo. Mlhy už nejsou tolik časté a sem tam se oblačnost zvedne natolik, že je vidět i na více než půl kilometru. Díky moderním stavebním technologiím se ale dá pokračovat i za předpokladu, že počasí není dle našeho gusta. Takže se pokračuje, všechno je připraveno na zítřejší betonáž věnce pozednice.

To vím díky dnešní kontrole na stavbě, na které jsme se stavili cestou z výletu. (Zlepšení počasí nás donutilo vytáhnout paty z domu, i když se to nakonec neukázalo jako dobrý nápad.) Jako první mě při příjezdu upoutalo lešení, které se na pozemku objevilo úplně poprvé. Není samozřejmě všude, ale pouze v délce cca třech metrů v rohu u budoucí kuchyně.

Když jsem se chystal udělat to, proč jsem sem přijel, tzn. udělat fotografie dle požadavků stavebního dozoru, zjistil jsem, že zmizel žebřík. Jak se ale dostanu do druhého patra, abych vyfotil armování věnce? Zavolal jsem tedy stavbyvedoucímu, který mi prozradil, že zedníci žebřík schovali nahoře. Dost dobře jsem nechápal, jak to udělali, ani jak se potom dostali dolů, ale když jsem po jedné podlážce vylezl výše, zjistil jsem, že tam žebřík opravdu je. Poté, co jsem si zahrál na Tarzana a chvílemi to vypadalo, že skončím s nějakou zlomeninou po pádu v nemocnici, se mi povedlo ho sundat, a tak byla cesta do druhé patra volná.

Udělal jsem pár fotografií pro dozora a pár dalších pro sebe. Zítřejší betonáž byla povolena, ráno se tudíž bude pokračovat podle plánu. Na vzniklý věnec poté přijdou pozednice, krov a střecha. Do konce listopadu tedy snad bude stavba pod střechou.

Na zítřejší betonáž věnce je všechno připraveno

Poprvé se na stavbě objevilo lešení

Mlha se konečně trochu zvedla

Výběr hypotéky

Bydlení je nejen u nás, ale také ve většině světa spojeno s nemalými náklady. Podle statistik činí v západních zemích výdaje na bydlení v průměru 30 – 40 % celkových čistých příjmů domácnosti, u nás není situace o mnoho rozdílná. Jako ve všem, i v tomto případě se samozřejmě všichni snaží náklady minimalizovat, bohužel pořízení bydlení bez pomoci hypotéky (úvěru ze stavebního spoření atp.) dnes dokáže pouze velmi malá část populace. To se týká také nás, takže jsme se museli poohlédnout po nabízených možnostech a zmapovat hypoteční trh.

V tomto případě jsme měli štěstí, protože v době, kdy jsme podepisovali smlouvu o hypotečním úvěru, byly úroky u hypoték na historickém minimu. I přesto se však vyplatilo vyjednávat a nekývnout hned na první nabídku. Podařilo se tak snížit úrokovou sazbu o 0,8 %, což je v přepočtu na měsíční splátku překvapivě hodně. Jaký jsme tedy zvolili postup?

V první řadě jsme měli v ruce položkový rozpočet, který říkal, kolik bude náš dům stát po úplném dokončení, dalo se z něj však také vyčíst, kolik asi budou náklady na to, aby byl dům sice obyvatelný, ovšem ne všechno bude hotové. Zbytné věci, jako kryté stání, plot apod. můžou počkat do doby, až se na ně ušetří. Dále jsme měli také zkušenosti s reálnými cenami materiálu, které byly téměř výhradně menší než v rozpočtu. Částka, jíž jsme se řídili, byla tedy nižší než konečná na položkovém rozpočtu, tyto úspory však spolkne zvýšení DPH v příštím roce, takže jsme plus mínus nastejno. Víme tedy, kolik si potřebujeme půjčit.

Zároveň také víme, jaké jsou naše příjmy a výdaje, kolik zbývá a kolik si můžeme dovolit měsíčně platit. To samozřejmě také ovlivňuje výši úvěru. Můžeme si půjčit jenom tolik, abychom mohli platit měsíční splátky. Navíc jsme v tomto případě cíleně pesimisty a počítáme s nejhorší možnou variantou. Manželka je/bude na mateřské, to znamená, že příjmy jsou/budou nižší, jeden z příjmů může vypadnout atp. Je lepší počítat s horším a být mile překvapen, než naopak.

Z předešlých období jsme díky bohu měli nějaké úspory a ty nám dovolily se stavbou začít. Protože jsme část stavby zainvestovali ze svého, nepotřebujeme 100% hypotéku, ale pouze 70%, což má nemalý dopad na konečnou úrokovou sazbu. To je dobrá zpráva. Jak jsem již zmínil, úroky jsou na historickém minimu, bylo v našem zájmu je tedy zafixovat na co nejdelší období, což v našem případě činilo 5 let. Při delší fixaci už byly úroky jiné, pro nás aktuálně nezajímavé. Známe tedy poměr výše úvěru k odhadu i dobu fixace.

Dále potřebujeme peníze spíš investovat, než splácet, zároveň jsme ve věku, kdy nám banka dovolí vzít si hypotéku klidně i na 30 let. Rozhodli jsme se proto pro úvěr na co nejdelší období. To ve výsledku znamená, že sice budeme platit déle a v konečném součtu přeplatíme více, měsíční splátky ale nebudou tak vysoké a nezatíží tolik rodinný rozpočet. Navíc tvrzení o přeplacení nemusí být pravdivé – v případě refinancování po skončení fixace se s novou bankou můžeme dohodnout na nových podmínkách, a pokud to finanční situace dovolí klidně i zkrátit dobu splácení úvěru. Takže známe i dobu, na kterou si hypotéku chceme vzít.

Vyzbrojeni výše zmíněnými požadavky jsme skrze finanční poradce poptali několik bank, od kterých přišlo několik nabídek. Ty jsme porovnali a udělali druhé kolo s tím, že jsme všem oznámili, jaká je nejlepší nabídka. A tak pořád dokola. Banky (a poradci) postupně odpadávaly, až nakonec zůstaly ve výběru poslední dvě. I poté se však v rámci konkurenčního boje podmínky srovnávaly, výhody kupily a úrokové sazby snižovaly. Vyjednali jsme si různé výjimky, např. nemusíme platit poplatek za rezervaci finančních prostředků, což je v našem případě několik stokorun měsíčně, ovšem tisíců za dobu čerpání. Takže se rozhodně vyplatí nespěchat, vyjednávat a ptát se na možnosti. Konkurence se bude snažit přizpůsobit, pokud ne, nejhorší co se stalo, je, že jsme se zeptali.

Finanční stránka věci je sice důležitá, neméně důležité jsou ale i další atributy: jaký má banka způsob čerpání, kolik vyřízení hypotéky zabere času, kolik je potřeba dodat podkladů, zda si musíte zařídit povinné pojištění, kolik se platí za čerpání, za odhad, zda se musí dokládat faktury, zda lze k hypotéce sjednat dodatkové služby, možnost refinancování a řada dalších. Úroková sazba a výše měsíční splátky (potažmo celkové náklady na hypotéku během fixace, tedy včetně všech ostatních poplatků) tak většinou není a ani by neměla být jediným měřítkem při výběru úvěru na bydlení. Banka může nabízet super úrokovou sazbu, ale bez možnosti refinancování, což se může v konečném součtu prodražit. Nebo lze v budoucnu očekávat výrazné příjmy a počítat s předčasným splacením. Život přináší mnohá překvapení.

Není mým cílem vyjmenovat zde všechny podklady potřebné pro vyřízení hypotéky, nebo snad dávat zevrubný návod k tomu, jak postupovat. Za prvé lze na internetu najít opravdu veliké množství odborných článků od fundovanějších jedinců a za druhé se situace neustále mění, co platí dnes, nemusí být za měsíc už pravda. Na závěr bych tedy snad pouze podotknul, že ani naše cesta od první myšlenky o úvěru k podpisu hypoteční smlouvy nebyla jednoduchá, a ještě jednou zopakoval, že při vyřizování hypotéky se vyplatí trpělivost, asertivita a dostatek času na jednání. Přeci jenom jde o největší investici v životě, a ta si nadstandardní pozornost určitě zaslouží.

Zdění druhého patra

I přes nepřízeň počasí, o které jsem psal v posledním příspěvku, se musí ve stavbě pokračovat. Teploty se pouze přes den přehoupnou přes nulu, a to ještě velice mírně, strop už má ale dostatečnou pevnost pro to, aby vydržel další zdění. Protože na dnešek byl naplánovaný začátek zdění druhého patra, rozhodl jsem se odpoledne udělat další kontrolu.

A musím říct, že jsem byl překvapený, jak rychle může celé jedno patro domu vyrůst. Během jediného dne bylo v podstatě hotové podkroví. Je pravda, že je o poznání jednodušší než patro první a že zdění na PU pěnu je samo o sobě rychlé, ale i tak jsem takové tempo nečekal. Samozřejmě jsem udělal i pár fotografií, takže můžete posoudit sami.

Koncem týdne by se měl betonovat druhý věnec, který zároveň tvoří překlady oken a příští týden se snad začne s montáží krovu. Tedy pokud se počasí nezblázdní úplně.

Jeden den...

... a horní patro...

... je skoro hotové

Obrat v počasí

Tak bohužel ani další z mých přání týkajících se počasí, tedy aby teploty neklesly pod 5 °C, se nesplnilo. Martin sice nepřijel na bílém koni, ale zato přinesl mrazíky. Už včera večer bylo kolem nuly, v noci dokonce -2 °C a ani dnes odpoledne zatím nebylo více než +2 °C. Beton už je ale snad dostatečně zatvrdlý, aby se na něm dalo od pondělí začít zdít druhé patro, podpěry ale budou muset na svém místě zůstat déle.

Betonáž stropu

V neděli jsem obdržel odpovědi a stanovisko stavebního dozoru k přípravě před betonáží stropu. Nějaké menší nedostatky našel, nejednalo se ale o nic zásadního, takže dal souhlas k vybetonování, podmíněný provedením nápravných opatření. Mohli jsme tedy i nadále počítat s původně plánovaným termínem. Ráno v den D jsem se vydal na parcelu, protože tuhle slávu jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít.

Dorazil jsem něco po půl osmé a na stavbě se čile pracovalo. Především se finišovaly nedodělky dle požadavků dozoru, tzn. kotvení sedmimetrových nosníků do věnců L-příložkami a jejich kompletní pokrytí kari sítěmi spolu s armováním. Vykopal se i provizorní základový pás budoucího krytého stání – to kdyby nějaký beton na konci přebýval, aby se nějak logicky využil a nevylil se jen tak zbůhdarma na zem. Před osmou bylo hotovo, poslední vizuální kontrola, nafocení a pak už vidíme přijíždět čerpadlo na beton alias „pucmajstra“. Tohle monstrum dokáže ušetřit spoustu práce a času, na druhou stranu to není žádná levná záležitost.

Proto jsem byl rád, že hned po jeho zapatkování se objevil i první mix s betonem a prostoje byly minimální. A pak už se šlo na věc. První beton se začal chrlit do věnce, po jeho zaplnění do trámců a pak souměrně po celé ploše. Celkem by ho na strop podle propočtů mělo přijít zhruba 15 m3. Pro nezaujatého pozorovatele je to celkem nuda: řidič pumpy pomocí ovladače na krku elegantně ovládá rouru, z níž padá beton, a ten se rovná a upravuje.

Bohužel jsem nemohl zůstat až do konce, protože jsem musel do práce. Cestou domů jsem se ale na pozemku stavil ještě jednou, abych zdokumentoval výsledek dnešního snažení. Strop je tedy vybetonovaný a doufejme, že povětrnostní podmínky vydrží, aby v pořádku vytvrdnul. K tomu je potřeba, aby v následujících 28 dnech teploty neklesly na méně než 5 °C.

I když spoustu práce zastane těžká technika...

... lidský faktor je stále nepostradatelný

Strop je vybetonovaný

Kontrola před betonáží stropu

Pokládka stropu prvního patra včetně veškerého armování je kompletně hotová, dnes proto proběhla kontrola před jeho betonáží. Na pozemku jsem se ovšem setkal pouze se stavbyvedoucím, můj dozor se totiž bohužel doma zotavuje po operaci. Protože se nemohl dostavit osobně, domluvili jsme se na tom, že všechno náležitě zdokumentuju a fotky mu pošlu ke kontrole emailem. Snažil jsem se proto všechno co nejvěrněji a z několika úhlů zachytit, často se na fotografiích objevil také metr, aby byly patrné rozměry.

Zítra mi pošle svůj komentář a případné požadavky na opravy, které se budou realizovat během pondělí. Na úterý 8:00 hodin už je objednané všechno potřebné na vylévání stropu. Doufejme tedy, že počasí vydrží a podaří se všechno dotáhnout zdárně do konce.

A jak to tedy na stavbě vypadá? Přízemí je plné podpěr stropních nosníků, které mají za úkol nést váhu stropu do perfektního zatvrdnutí betonu. Udrží-li se denní teplota na více než 5 °C, měly by zůstat zhruba 28 dní. Tato lhůta se prodlouží o každý den, kdy bude stupňů méně. Horní část stropu je plná železa, kari sítí a jiných armatur, které by ve výkupně hodily nejspíš pěkný balík. Zároveň je však seshora krásný výhled do údolí. Listopadové počasí je sice převážně mlhavé, ale i tak to stojí za to.

Strop přízemí je připraven k betonáži

Podpěry, všude samé podpěry

Železa je tu víc než ve špenátu

Práce na stropu pokračují

Domluvil jsem si schůzku se stavbyvedoucím na pozemku, protože jsem s ním potřeboval probrat pár věcí. Když jsme prodiskutovali všechno potřebné, udělal jsem také bleskovou kontrolu postupu stavby. Strop už je téměř kompletní, na místě jsou všechny nosníky a téměř všechny miaka výplně. Hotová je také izolace věnce a většina armování. Vylévání stropu je v plánu začátkem příštího týdne. Bohužel se už začalo stmívat, takže jsem neudělal ani žádné fotky, ale v sobotu při další kontrole už na blogu určitě nějaké nové přibudou.

Pokládka stropu prvního patra

Za sebou máme víkend, jehož teploty připomínaly spíše období ledna či února, kdy se noční teploty pohybovaly pod nulou a denní maximálně kolem 7 °C. Je to neklamné znamení toho, že zima už opravdu klepe na dveře a nic lepšího než konec podzimu už holt nemůžeme čekat. Předpověď na další dny je ale o něco příznivější. Teploty by se měly držet na hodnotách, při kterých se dá betonovat a pokračovat dál ve stavbě, tzn. více než 5 °C. To je to, co mě nyní zajímá nejvíc, protože nás čeká betonování stropu. Jak to tedy na parcele vypadá?

Obvodové stěny prvního patra už jsou kompletní, vyrostla také jediná nosná zeď mezi obývacím pokojem a technickou místností/spíží, a tak čas nazrál pro pokládku stropu. Ta je zhruba z poloviny hotová, takže když bude pršet, máme už provizorní střechu, pod kterou se lze schovat. Do konce týdne by se snad měl dodělat zbytek stropu, pak je potřeba ho řádně vyarmovat a nakonec vylít betonem. Tím bude první patro hotové.

Pokládka stropu je zhruba v polovině

Technická místnost, spíž a na konci kuchyň





První patro je téměř kompletní

V minulém týdnu se toho událo docela dost. Stihli jsme být všichni nemocní, banka se rozhodla konečně začít pracovat (o tom někdy příště v samostatném příspěvku – je toho totiž na román), stavební dozor odjel do nemocnice a do konce roku bude fungovat pouze přes internet a fotografie, počasí se pomalu změnilo z podzimního na zimní. Ranní teploty se pohybují kolem nuly a ani odpoledne to není žádná sláva, většinou kolem 10 °C. Do toho v podstatě každý den zaprší a často fouká studený vítr.

I přesto ale stavba musí pokračovat, a tak se po týdnu stavuji na parcele. Dnes jsem měl schůzku se stavbyvedoucím, s nímž jsem potřeboval probrat nějaké důležité body a při té příležitosti jsem samozřejmě zkontroloval postup stavby a udělal i pár fotografií. Pokrok je opět znatelný, dům utěšeně roste a získává svůj finální tvar. Zdržel jsem se zhruba hodinu a půl a ještě po mém odjezdu v půl šesté se pracovalo.

Jaká je tedy aktuální situace? Na svém místě už jsou všechny překlady (poslední se začínal umisťovat při mém odjezdu), vlastně je hotové skoro celé spodní patro. Podle propočtu chybí na stavbě šest cihel, což není problém, naopak to svědčí o zlepšení logistiky. Ty dorazí a budou usazeny spolu s materiálem na strop, což by mělo být do konce týdne. Začátkem následujícího by se měl strop vylévat a nechávat zatvrdnout. Poté druhé patro, střecha a pro letošek padla.

Kolemjdoucí už můžou vidět hotové spodní patro

Usazování překladu, aneb kluci v akci

Téměř kompletní spodní patro

Počasí opět nepřeje

Když jsem si před týdnem liboval, jak stavba probíhá rychle, přál jsem si jediné – aby vydrželo počasí. A to jsem nejspíš neměl dělat. Bohužel jsem chtěl asi moc, protože příroda ukázala, kdo je tady pánem a posledních pět dní opět propršelo. Takže se na stavbě neudělal vůbec nic, jedinou změnou je to, že dorazil nový materiál. Na pozemku už nejsou jenom cihly, ale také některé překlady a stropní nosníky. Pro zpevnění povrchu byl na místo budoucího krytého stání navezen další štěrk, aby se tam nákladní auta mohla lépe dostat. A to je všechno.

Polovina prvního patra je hotová

Dnes jsem se opět vydal na pozemek zkontrolovat postup prací. Doslova se dá říct, že dům roste jako z vody. Šest řad obvodového zdiva je kompletních, sedm pak na dvou stranách. To je v podstatě polovina prvního patra. Za tři dny. Předpokládal jsem rychlý postup, ale že je zdění na PU pěnu až takhle rychlé, to jsem nečekal. Tvar domu je už víc než patrný, stejně tak umístění všech okenních otvorů v prvním patře (vyjma okna na WC).

Navíc je už na svém místě vodoměrná šachta a je hotová přípojka vody a kanalizace. S takovou rychlostí se dá už věřit tomu, že na konci listopadu bude dům pod střechou a připraven na zazimování.

Tvar domu včetně okenních otvorů je už patrný

Hotová je přípojka vody a kanalizace

Založení první řady cihel

Jak jsem avizoval už v dřívějších příspěvcích, mělo se dnes začít zdít. To pro mě samozřejmě znamenalo provést osobní kontrolu stavu prací, a to z několika důvodů. Za prvé, zkušenosti předešlých týdnů říkají, že vždy nejde všechno podle plánu a v našem případě jde o každý den, takže bychom potřebovali pokračovat bez velkých proluk. Za druhé, byl jsem zvědavý, jak proběhlo založení důležité první řady a nakolik byla základová deska opravdu rovná, zda nebylo nutné používat přespříliš základové malty. A za třetí, musel jsem tuto historickou událost samozřejmě zdokumentovat fotograficky.

Proto jsem v pozdním odpoledni nakopl svého plechového oře a vydal se směrem Velké Březno. Tak jako jsem v minulosti několikrát odjížděl zklamaný, tentokrát jsem pozemek opouštěl plný optimismu. Práce na samotném domu opravdu začaly, první řada už byla kompletní a pokračovalo se se zděním dalších. (Což mimo jiné neznamená jen to, že se pokračuje podle plánu, ale také to, že se s pracemi nekončí ve 14:00, pozn. aut.) Základová deska byla v normě i co se týká rovinatosti, rozdíl nejnižšího a nejvyššího bodu byl 7 mm. A fotografie samozřejmě také vznikly, některé naleznete pod příspěvkem, všechny pak ve fotogalerii.

Doufám, že mne optimismus neopustí ani v následujících dnech a zároveň že pěkné počasí vydrží co nejdéle. Nyní už nepotřebujeme teplé slunečné dny, stačí nám dny bez deště. Snad nejde o přehnaný požadavek, i když už je říjen. Pokud všechno klapne, můžeme plán pro letošní rok – mít hrubou stavbu pod střechou – stále ještě naplnit.

Tato rohová cihla byla položena jako první

Patrné už byly i budoucí otvory a finální tvar domu

Ještě před mým odchodem se pokračovalo další řadou

Vybagrované místo na kryté stání pro auta

Dnes se podle plánu vybagroval prostor pro budoucí kryté stání. Po minulých zkušenostech s bagristy jsem trnul, jestli dneska vůbec někdo dorazí, ale byl jsem mile překvapen tím, že přijel stejně jako já v 7:01. Celá operace trvala pět hodin, takže v poledne bylo hotovo. Výhodou bylo, že se nemusela odvážet žádná zemina, tentokrát všechno zůstávalo na pozemku.

Po dnešku se dá tedy zaparkovat přímo na pozemku a nebudeme se muset handrkovat se sousedy. Celý prostor je dostatečně veliký, takže se na něj vejde i nákladní auto a materiál se bude moct skládat hydraulickou rukou přímo na základovou desku.

Samozřejmě jsem si to nemohl nechat ujít, a tak jsem se rovnou z práce vypravil na kole do Velkého Března, abych to všechno nafotil. Velké hromady po stranách trochu komplikují výstup na pozemek, ale nedá se nic dělat. Hloubka ze základovky na prostor pod ní je zhruba 3 metry, takže je nutné dávat si pozor, aby člověk nespadnul a nezpůsobil si úraz.

Doufám, že i nadále půjde všechno podle plánu, to znamená, že v pondělí dorazí první cihly spolu s dalším materiálem a od úterka se začne se samotným zděním. Uvidíme.

Tady budeme parkovat naše plechové kamarády

Hloubka zhruba 3 metry, takže opatrně

Kontrola desky a co dál?

Odpoledne jsme se sešli na pozemku se stavbyvedoucím. Cílem bylo oficiálně přeměřit a předat hotovou základovou desku. Musím přiznat, že jsem byl překvapený tím, že veškeré její rozměry, tzn. obě délky, šířky a úhlopříčky byly na centimetr přesné. Super.

Začátku se zúčastnil také bagrista, protože je potřeba neztrácet čas a pokračovat ve stavbě dál, dokud nám počasí přeje. Během pátku by se mělo odbagrovat místo pro budoucí kryté stání, aby se mohly cihly hydraulickou rukou vykládat z náklaďáku přímo na základovou desku. Zároveň bude konečně možné zaparkovat auto na pozemku. Pokud půjde všechno tak jak má, může se příští pondělí začít zdít.

Výsledek druhé etapy stavby

Jak jsem již psal v příspěvku minule, podařilo se nám konečně po hrozných peripetiích dostat stavbu ze země a v sobotu 17. září 2011 byla vylita a dokončena základová deska domu. Druhá fáze stavby je tudíž za námi a nezbývá než se vrhnout na další. Věřím, že hrubá stavba bude o poznání jednodušší, protože už nebude tolik ovlivňovaná rozmary počasí. Ne zcela, samozřejmě, ale už ne v takové míře. Kritické bude zejména vylévání stropu. Dlouhodobá předpověď ale hovoří o babím létě, takže snad se podaří naplnit letošní plán a dostat dům pod střechu a zazimovat.

Když už píšu o počasí (pokolikáté už?!), musím také zmínit to, že od neděle opět začalo pršet, takže se všechno stihlo jen tak tak. Mělo by se ovšem jednat o poslední týden s deštěm, počasí se poté má začít zlepšovat. Tentokrát je ale špatné počasí paradoxně k užitku, déšť totiž pomáhá kropit beton, který snad díky tomu nepopraská.

Bohužel jsem se na pozemek dostal až dnes, fotky nejsou proto sobotní, ale pondělní. Všechno bylo zmoklé a zem opět rozbředlá. I tak mi to ale nedalo, abych si desku i v dešti neobešel kolem dokola a nenafotil ji ze všech stran. Přeci jenom je to konečně hmatatelný výsledek našeho snažení.

Fotogalerie doprovázející tento příspěvek...

... bude tentokrát trochu nudnější, protože...

... na všech fotkách je prostě základová deska...

... ze všech možných úhlů

Základová deska je hotová

Dneska byla vylita základová deska našeho budoucího domu. Stalo se tak s dvoudenním zpožděním oproti původnímu plánu, ale vše je hotovo. Znamená to zároveň ukončení druhé etapy stavby a možnost vrhnout se na etapu třetí, kterou je hrubá stavba. Zbývá ještě doladit nějaké nedodělky, jako například drenáže a kompletní izolace základů, celkově ale máme tuto fázi stavby za sebou.

Příprava na vylití základové desky

Dnes jsem se na pozemku setkal se stavbyvedoucím i stavebním dozorem zároveň. Interně jsem této schůzce začal říkat schůze tripartity. Za zaměstnavatele jsem tam já, za vládu dozor a za zaměstnance stavba. Cílem bylo zejména schválení zítřejšího vylití základové desky, tzn. zkontrolovat, zda je všechno tak, jak má být, protože po vybetonování už se nedá vrátit nic nazpátek. Izolace základů je na svém místě, vývody vody a kanalizace také, je připraven základ pro komín z krbu... Celkový výsledek byl ale zhruba za dva mínus, ne všechno bylo podle představ mých a stavebního dozoru. Ten nakonec vybetonování povolil, ale s určitými podmínkami, které je předtím potřeba splnit.

Proto doufám, že všechno bude zítra včas napraveno a že nám počasí alespoň jednou bude přát a nezaprší. Jestli se to povede, tak si troufnu říct, že máme nejhorší fázi za sebou. Už se nebude potřeba moc hrabat v zemi a bude se dělat hlavně na povrchu, což bude o poznání jednodušší. Je sice pravda, že je potřeba dodělat drenáže a další vychytávky, zároveň už ale budeme moct pokračovat i jinde.

Izolace základů je na svém místě

Tady jednou bude stát krb

Vývody vody a kanalizace (technická místnost a kuchyň)

Základy jsou téměř kompletní

Cestou na grilování u švagra jsem se stavil na pozemku. Tentokrát jsem odcházel spokojený, protože posun byl znatelný. Na západní a severní straně přibyly další řady ztraceného bednění, takže základy jsou už kompletně vyzděné a téměř stoprocentně probetonované. Chybí pouze zhruba dva metry na severu. To už je ale otázka jednoho dne, což není problém. Podkladní beton už je také ve vnitřní spáře pod budoucí nosnou zdí. Konečně jsme se dostali ze země a postup by měl být rychlejší, když nebudeme tolik závislí na počasí. Sice ne úplně, ale o poznání méně.

Voda ze základů úplně nezmizela. Pořád jsou v nich kaluže, ale už nevadí. Země na povrchu je téměř suchá, pouze na místě velké kaluže na budoucí terase je stále bláto.

Dorazil také nový materiál na základovou desku. Kari sítě a izolace na základový sokl. A povedlo se ještě něco: trocha přebytečného betonu skončila i v základech nového elektrického pilíře, který je tudíž konečně zabetonovaný pevně v zemi. Hurá.

Základy jsou kompletně vyzděné

Podkladní beton pod budoucí nosnou zdí

Voda ze základů zcela nezmizela

Promarněná šance

Je středa posledního srpna a vracíme se z dovolené. Stejně jako při odjezdu se stavujeme na pozemku, kde na nás čeká velké zklamání. Za tři pracovní, ale hlavně slunečné dny se na stavbě neudálo vůbec nic. Jsem z toho rozladěný, protože takhle se nabrané zpoždění určitě nedohoní. Volám stavbyvedoucímu, který jako důvod udává to, že dodavatel stavebnin neměl ztracené bednění na skladě a nemohl ho tudíž dodat.

Těžko hodnotit, kde se stala chyba. Jestli na straně dodavatele, který neměl potřebný materiál na skladě, nebo stavby, která si ho nedokázala včas objednat. Možná stačilo zavolat a domluvit se na odběru někde jinde... Tak či onak se to nedá nazvat jinak, než promarněná šance. Pět dní nepršelo a podmínky pro pokračování byly ideální. Určitě to bude chtít napříště zlepšit logistiku, aby k podobným situacím už nedocházelo. Je to jednoznačná chyba, která se nám při pokračování dosavadního trendu v počasí může vymstít.

Dolní část základů je převážně vybetonována

Odjíždíme na dovolenou a cestou se stavujeme na pozemku. Počasí je opět špatné, prší a tvoří se bláto. Naštěstí se ale obrat udál až v noci, takže se včera stačilo zabetonovat to, co se vyzdilo. Převážná část dolní (severní) spáry je hotová do výše tří řad ztraceného bednění, stále ale ještě zhruba třetina čeká na dozdění. Nejspíše je to způsobeno včerejším pomalým pracovním tempem, jinak nechápu, co bránilo dodělání celé spáry.

No nic, nějaký pokrok je znát, až se budeme ve středu příští týden vracet, snad už to bude všechno hotové a konečně se vyhrabeme ze země. Počasí by mělo být pěkné a za tři dny se toho dá stihnout dost.

Převážná část dolní spáry je už vybetonovaná

Zbytek už má hotovou i drenáž