Mise splněna

Před devatenácti dny jsem napsal blog o kolaudaci, alias získání souhlasu s užíváním. V něm jsem – naplněn radostí s dobře odvedené práce – poněkud zbrkle tvrdil, že šlo o den, ke kterému směřovalo veškeré naše úsilí. Dnes už je mi jasné, že se sice jednalo o velice důležitý mezník, veškeré naše úsilí však směřovalo až ke dni dnešnímu.

Dnes jsme se totiž finálně a nadobro odstěhovali z dočasného bydlení, kde jsme strávili dva a půl měsíce místo plánovaných čtrnácti dní, do našeho nového domova. Tím jsme splnili cíl mnou stanovený ještě před započetím stavby, a sice odstěhovat se v září/říjnu 2012.

Postupně jsme každý den odváželi další a další krabice, úplně poslední věc jsem do domu odnesl kolem dnešní šesté hodiny večerní. Poté následovala distribuce do příslušných místností a zprovoznění základních funkcí, jako je topení, ohřev teplé vody, zapnutí lednice, až po zapojení internetu a naladění televizních kanálů.

K úplnému doladění a zabydlení je samozřejmě zapotřebí provést ještě spoustu věcí a v Labi uplyne mnoho vody, není už ale potřeba dělat přejezdy z Velkého Března jinam, a tak snad bude víc času. Při pohledu na dosažený výsledek se také pracuje lépe a energii k dalšímu postupu dodává také postupné sžívání se s domem.

Fasáda je hotová

Včera se dělníkům podařilo dodělat fasádu na celém domě, dokonce i na dvojgaráži. Bez fasády zůstává pouze její přední část, která bude obložena dřevem. To už se ovšem nebude realizovat letos, stání pro automobily bude dokončeno až příští rok. A protože bylo složeno už i lešení, mohl jsem dnes krásně zdokumentovat výsledek ze všech stran a úhlů.

Přesto se ani tato fáze neobešla úplně bez zádrhelů, zaplaťpánbůh jsou však jednoduše řešitelné. Za prvé měla být barva fasády na dvojgaráži stejná jako barva budoucích vrat a oddělit tak její hmotu od hmoty domu (hmota je architektonický název, pozn. aut.). To se jednoduše napraví přemalováním současné barvy. A za druhé – o čemž jsem se zmiňoval už minule – se při montáži venkovních parapetů zjistilo, že jeden do ložnice je o půl metru kratší. Respektive se spíše zjistilo, že nějaký chytrák dříve uřízl delší parapet a teď zbyl jeden kratší. Je sice zvláštní, že mu nebylo divné, že řeže půl metru, ale faktura i dodací list sedí a navíc je na zbylém kusu napsáno „pokojík“ místo „ložnice“. Očividně tedy měl přijít někam jinam. Takže se objednal nový, otázkou zůstává, kdo to zaplatí.

Pátek byl nejspíš šťastný den, také truhláři se ozvali, přijeli a začali montovat to, co mělo být hotové už před měsícem. Jmenovitě se jedná o finalizaci všech tří šaten a vstupní chodby a polic do spíže. Seznam chybějících věcí se tak zmenšil na šuplíky do nočních stolků a úchytky na skříňky pod umývátka pod WC. S tím už se ale dá žít.

Decentní bílá zepředu...

... stejně tak zezadu

Vstupní chodba je připravena na první hosty

Tohle všechno se jednou zaplní

Sluneční energie

... je pro každého člověka zadarmo. Aspoň prozatím. Tak proč toho nevyužít? Respektive, proč tuto energii nevyužít k topení a přípravě teplé užitkové vody? Pesimista ihned namítne, že je nutné uhradit prvotní investiční náklady. Ano, to je samozřejmě pravda, zadarmo totiž neznamená, že je bezcenná. Ceny solárních panelů či celých setů však v posledních letech dramaticky klesly a už nejsou výsadou těch nejbohatších. Netvrdím, že jsou za hubičku, ale podle mého názoru lze dnes solární kolektory – jak zní správný název – pořídit za rozumnou cenu a návratnost investice v čase je akceptovatelná. I v tomto portfoliu výrobků lze samozřejmě nalézt produkty levné a dražší, kvalitní a méně kvalitní, konečná volba je vždy na investorovi.

A tak jsem volil i já. Ze dvou základních možností na trhu jsem vybral vždy tu, která je pro nás lepší. V případě volby mezi nákupem celého solárního setu od jednoho dodavatele, nebo nákupu jednotlivých komponent od různých dodavatelů jsem vybral variantu číslo dva. Možná by nákup uceleného setu ušetřil práci montérům, nikdo mě však nepřesvědčil, že všechny součásti vyrábí v požadované kvalitě. Jeden výrobce se zaměřuje na bojlery, druhý na kolektory, třetí na akumulační nádrže... A tak jsem vždy objednal u každého to, co podle mě umí nejlépe.

V případě volby typu samotných kolektorů – tedy volby mezi plochými a trubicovými – jsem se také přiklonil k druhé variantě. Chceme je částečně využívat také k ohřevu vody k topení (což je v případě použití akumulační nádrže automatické), navíc mají trubicové kolektory papírově lepší vlastnosti, dokáží využívat sluneční energii větší část dne i roku a ještě efektivněji. Údaje udávané výrobci byly většinou podloženy také zkušenostmi uživatelů na různých diskuzních fórech a cenový rozdíl byl, jak říká klasik, zanedbatelný. Volba ovšem nebyla zas tak jasná, jak by se mohlo zdát. Stálo to pár dní bolehlavu, věřím ale, že jsem vybral správně.

Po dnešku tedy náš dům zdobí tři nové solární kolektory, spojené do jedné souvislé plochy. Na střeše drží za pomocí osmi pozinkovaných háků, pospojované jsou šroubením a zbývá zapojit je na samotnou topnou soustavu. Hlavní část rozvodů z technické místnosti na půdu a zpět už byla přichystána během hrubé stavby, chybí tudíž pouze napojení kolektorů na půdě a v přízemí na akumulační nádrž. K tomu by podle plánu mělo dojít během příštího týdne. Plány ovšem v poslední době moc nevycházejí.

Těsně před dokončením jsou i další dvě stavební záležitosti. Na fasádě se pracuje každý den, chybí už pouze polovina severní stěny a dvojgaráž. Bohužel se zjistilo, že jeden vnější parapet má jiné rozměry než požadované a náhrada bude (snad) dodána až v úterý. Může se však dokončit zbytek a montáž tohoto jednoho parapetu udělat dodatečně. Také ve dvojgaráži už je všechno hotové, byly zatmeleny mezery mezi sádrokartonovými deskami stropu. Zde tedy chybí už pouze vymalovat a namontovat garážová vrata. Když půjde vše podle plánu, bude do konce října hotovo.

Kolektory jsou na slunečné, jižní straně střechy

Zatím jsou tři, do budoucna se možná rozmnoží

Ve dvojgaráži přijdou ke slovu malířské válečky

Make up

Dvojgaráž i samotný dům postupně získávají svou konečnou podobu. Tvar, rozmístění i rozměry byly dány už dříve, posledních pár dní se pracuje na finálních povrchových úpravách. Dalo by se říci, že se jedná o jakýsi make up, protože to není nic funkčně důležitého, veskrze jde opravdu pouze o designové záležitosti.

Co se dvojgaráže týče, jsou kompletně hotové omítky vnější i vnitřní (ty ještě nestačily ani pořádně zaschnout), před dokončením je také sádrokartonový strop. Na mně bude vnitřek vymalovat, na strop opět neoblíbená Struktura a pak všechno dvakrát vybílit. Barva přijde také na podlahu, rozhodl jsem se pro epoxidový nátěr, který vyhovuje jak užitnými vlastnostmi, tak cenou. Doufám, že počasí bude přát a podaří se mi všechno dodělat ještě letos. Hotové je také oplechování střechy, resp. stěn kolem dvojgaráže. Vyjma zmíněných maleb už proto chybí pouze vrata.

Finální povrchovou úpravu už má z poloviny také samotný dům. Fasáda je dokončena na východě a na jihu. Na střechu byly připevněny okapy a svody – zatím samozřejmě pouze na jižní polovině, druhá bude dodělána spolu s fasádou na severu. V rámci prací na fasádě se zároveň montují i exteriérové parapety a dělníci po přestěhování lešení vždy strhnou ochranné fólie z francouzských dveří a oken. Už nyní se tedy můžeme kochat konečnou podobou domu, kterou nekazí žádné nedodělky, či preventivní zakrytí. Pro dokonalý dojem je ještě potřeba umýt okna, ale to také jednou bude...

Jinak pouze pro úplnost: teplá voda nám stále neteče a truhláři se zatím neozvali. Majitel firmy nezvedá telefon, uvidíme, kdo nakonec šatny dokončí.

Make up dvojgaráže uvnitř: ještě spousta práce

Make up dvojgaráže zvenku: moc toho už nechybí

Make up domu poprvé: z poloviny hotovo

Make up domu podruhé: z poloviny nedokončeno

Číslo popisné

Byla dosažena další meta. Sice pouze administrativní, která vyplývá ze skutečnosti , že jsme získali souhlas s užíváním, ale... Oficiálně jsem dnes na Stavebním úřadě ve Velkém Březně převzal sdělení o označení budovy číslem, jež bylo ovšem sepsáno už ve čtvrtek. Mně se však do ruky dostalo až v pondělí, tudíž dnešek bude v našem stavebním deníku označen jako den, kdy jsme získali číslo popisné.

Jedeme dál

Přestože se nám podařilo získat souhlas s užíváním domu, stavební práce neutichají. Čeká nás totiž to samé ještě v případě dvojgaráže. Hlavní aktivity se proto přesunuly sem a intenzivně se pracuje na dokončení hrubé stavby přístřešku pro čtyřkolé kamarády. Aktuálně zrovna na stropu ze sádrokartonu a na vnitřních omítkách. V druhém případě dokonce na několika frontách, aby se práce pokud možno co nejvíce urychlily. Dá se říci, že jsme zhruba v jedné třetině, do konce října však mají dorazit garážová vrata a do té doby bych rád ještě i vymaloval. Počasí je však čím dál tím horší, resp. chladnější, takže doufám, že to vyjde.

Také uvnitř se cosi odehrává. Už před několika dny byly připevněny poslední zařizovací předměty v koupelně, včera se také podařilo truhlářům pověsit boční skříňku a namontovat na ni úchytky. Koupelna je tedy po včerejšku už kompletní, další věci se bohužel truhlářům už tolik nedaří. Hotová je rodičovská šatna, ostatní – ať už obě šatny dětské, vstup nebo spíž – jsou dokončené napůl, či vůbec. Původně plánovaná práce na jedno dopoledne tedy očividně nejde stihnout ani za dva dny.

Od čtvrtka se v domě už topí, takže je v něm příjemné teplo. Zatím to nijak nepřeháníme, dům se pouze temperuje. Bohužel se nějak nedaří dodat teplou vodu, a to i přesto, že teploměr akumulační nádrže ukazuje 55 °C. Nevím, kde je chyba, je ale potřeba jí co nejdříve odstranit. My pravidelně pracujeme na opravných malířských pracích a úklidu, který je vzhledem k tomu, že do domu neustále někdo courá, aby dokončil svých posledních pár procent, dost těžký.

Do konce října (snad) bude hotová i dvojgaráž

Bohužel si totéž netroufnu napsat o šatnách

Až na teplou vodu už nám v koupelně nic nechybí

Kolaudace

Dnešek byl dnem, ke kterému směřovalo veškeré naše úsilí. Stavebním úřadem ve Velkém Březně byl 11. říjen 2012 vybrán jako datum pro závěrečnou kontrolní prohlídku stavby našeho rodinného domu. Dle platné legislativy totiž už neprobíhá kolaudace, ale je nutné získat souhlas s užíváním stavby. Toho je možné docílit dvěma způsoby. Buď mlčky po uběhnutí 30denní lhůty od podání oznámení o užívání na příslušný stavební úřad, nebo oprávněný úředník stavebního úřadu provede výše zmíněnou prohlídku a sezná dům jako vhodný k užíváním. Nebo také ne, což je ta třetí, špatná možnost.

My jsme spadli do druhé kategorie, a tak jsme se v 9:30 hodin sešli na pozemku. Pracovnice místního stavebního úřadu dům prohlédla zvenku i zevnitř a za 20 minut jsme se loučili poté, co jsme podepsali protokol s výsledkem „schváleno k užívání“. Osobně jsem nečekal tak hladký průběh a počítal se všemi možnými problémy a průtahy, moje dobré zkušenosti se spoluprací se Stavebním úřadem ve Velkém Březně však zaplaťpánbůh pokračují. Do konce roku ještě potřebujeme získat totéž povolení pro dvojgaráž, průběh snad bude podobný.

Dopracování se k cíli tudíž zabralo 871 kalendářních dní (804 stavebních, 67 dní byla stavební přestávka) od podpisu smlouvy o nákupu pozemku. Od dokončení projektu to trvalo 479 kalendářních dní (412 stavebních), od ohlášení stavby pak 475 kalendářních dní (408 stavebních). Samotná stavba od prvního bagrování trvala 450 kalendářních dní (383 stavebních). Ještě však nejsme na úplném konci a nebydlíme, tato čísla tudíž budou růst. Na druhou stranu mohla být i nižší, kdyby nedocházelo k těm neskutečným průtahům v posledních dvou měsících.

To by bylo k nejdůležitější události dnešního dne všechno, co se událo dál? Konečně dorazili truhláři a začali montovat vestavěné skříně. Přivezli však pouze ty do šaten, spíž a vstup nepřivezli vůbec a z toho, co měli s sebou, museli ještě polovinu odvézt zpátky. Rozměry totiž ne zcela úplně seděly, takže opět fiasko. Doufám, že zítra se jim podaří zdárně dokončit to, na čem jsme se začátkem srpna domluvili, přeci jenom se dle majitele jedná „o pár prkýnek, které jsou během pár minut vyrobené a během dopoledne namontované“.

Činili se také topenáři a během včerejšího odpoledne a noci (údajně končili v jednu v noci, holt, když se něco honí na poslední chvíli...) se jim podařilo dotáhnout většinu prací na napojení akumulační nádrže a elektrického kotle na topnou soustavu. Trubek je nyní v technické místnosti požehnaně, snad se v tom jednou vyznám. Přeci jenom regulace topení bude nejspíš závislá na mně.

Podle plánu pokračují také práce na fasádě. Východní část domu už je kompletní zcela, nepočítám-li tedy tmavší sokl u země, který bude z omyvatelného materiálu a bude podél celého domu. Ten se však bude kompletovat až na konec. Lešení se tedy přesunulo na jižní část a pokračovat se bude zase zítra. Tady (doufám) nebude docházet k žádným komplikacím a během pár dní bude hotovo. Zatím to vypadá dobře.

Topný systém bude zanedlouho kompletní

Už nyní je v technické místnosti trubek požehnaně

Na východě je fasáda kompletní...

... až na sokl u země, který se dokončí až na závěr

Finální úpravy

Ledy se přeci jenom hnuly a práce na finálních úpravách jsou opět v plném proudu. Uvnitř se elektrikářům podařilo dokončit jejich misi, to znamená, že byly domontovány poslední čtyři dvojzásuvky v kuchyni spolu se světlem nad kuchyňskou linkou. Také na půdě přibyla dvě světla, v každém štítě jedno. Tím bychom měli mít v domě elektrorozvody hotové, nějaké drobnosti nás ještě čekají ve dvojgaráži.

Dnes měli přijet také truhláři namontovat vestavěné skříně, jako obvykle si však našli nějaký důvod, proč nepřijet. Začínám toho mít tak akorát dost, v telefonátu jsem majiteli oznámil, že pokud nepřijedou zítra, tak ať už nejezdí vůbec. Jednat s firmou HR interiéry je opravdu jen pro silné nátury, je potřeba se obrnit trpělivostí a zatnout zuby.

Největší část prací se tak odehrává již mimo dům. A to nejen proto, že řemeslníci nepřicházejí, ale také proto, že uvnitř chybí už opravdu pouze pár drobností. Ve dvojgaráži přibyly nové trámy, směřující kolmo k těm, jež zde už jsou. Budou mít za úkol pomáhat nést váhu kování garážových vrat a na něj připevněných motorů pro jejich pohon. Na trámech jsou také už profily, na ty zase přijdou namontovat sádrokartony tvořící strop dvojgaráže. I tady se tedy blížíme do finále.

Také práce na fasádě jsou v plném proudu. Východní stěna domu už je napůl hotová, zítra bude dokončená a lešení se posune na jih. Tady jdou práce podle plánu a není si na co stěžovat. Příjemným bonusem je také zkulturnění vstupu do domu. Vznikly improvizované schody zpevněné štěrkem, nemusíme se proto už plahočit v blátě, nebo při výstupu k domu balancovat na paletách. Super.

Kuchyň je po dnešku konečně kompletní

Sbohem, palety! Již vás netřeba

Na východě už je fasáda napůl hotová

Nic se neděje

Poslední dobou se dokončovací práce na stavbě poněkud zadrhly. Přestože všechno potřebné – od elektrických zásuvek přes akumulační nádrž až po lešení – je už na místě, není nikdo, kdo by dodělal, co je potřeba. Bez čtyř dvojzásuvek v kuchyni a světel na půdě dokážeme bydlet, je ale trochu hloupé, že tyhle malé prácičky stále nejsou hotové. Horší je to samozřejmě s akumulační nádrží a dokončením topného systému. Bez teplé vody a tepla se prostě bydlet nedá. Takže nezbývá než čekat, až se ledy pohnou.

Do toho se neustále opakují situace, kdy přijedou řemeslníci a místo posledních pěti procent, které chybí k dokončení, udělají procenta dvě. Nadělají nepořádek, takže úklid předchozího dne je k ničemu. Uklidí se znova a pak opět přijedou a udělají další dvě procenta... A tak pořád dokola. Opravdu nechápu, co je vede k tomu, že se k nám chtějí neustále vracet.

Termín nastěhování ovšem stále platí. Září sice už nestihneme, říjen je ale pořád možný. Opravdu už si nedovedu představit situaci, že ani během měsíce by se nám nepodařilo přemístit se.

Lešení zatím leží na zemi

Akumulační nádrž zatím stojí nezapojena

Už jdeme do finále

Je to tak, už blíží se ten vytoužený den, kdy se budeme moci natrvalo přestěhovat do našeho nového domova. Počítám, že to nebude trvat déle než několik dní, všechno však záleží na zkompletování topného systému, který bude zároveň skrze akumulační nádrž a v ní vnořený bojler dodávat teplou vodu na mytí a sprchování. Všechny potřebné komponenty už jsou na místě, chybí pouze lidská síla. Termín této akce se bohužel neustále odsouvá, snad ale bude do konce týdne vše připraveno. (Zkušenost však říká něco jiného.)

Neusnuli jsme ale na vavřínech a nutíme řemeslníky dokončovat ostatní věci. Hotové jsou tedy kompletně podlahové krytiny v celém domě, a to včetně soklů, lišt a přechodových lišt. Lišty barevně kopírují krytiny a některé mají vychytávky ve stylu skrytý prostor pro tažení datových, či elektrických drátů. Nebudeme proto snad muset v budoucnu sekat do zdi a nebudou se nikde zbytečně válet kabely. Na schodišti byla dodělána krycí boční lišta, čímž bylo dokončené schodiště jako takové. Lištou obehnaný je také krb a sklo před ním bylo vyleštěno, zapuštěno a zasilikonováno. I ono se snaží splynout s dřevěnou podlahou a co nejméně rušit.

Také kuchyňáři dokončili svou práci, všechny elektrospotřebiče a chybějící komponenty už jsou na zabudovány svém místě. Elektrikáři ještě musí přidělat poslední čtyři elektrické dvojzásuvky a světlo nad kuchyňskou linku, což je práce na hodinu maximálně.

Venku jsou zatím před dokončením práce na terase. Po celé ploše – a to včetně schodů na podestu – byla položena dlažba, zkompletovány byly také opěrné zdi a jejich stříšky po celé délce, došlo také na menší zemní práce. Podesta už je plná zeminy, na západní a jižní straně bylo něco málo vysvahováno, to však ale neznamená, že se obejdeme bez bagru. Bohužel bude muset ještě jednou na finální terénní úpravy přijet. K úplnému dokončení tedy zbývá pouze udělat dva schůdky u francouzských dveří z obytného prostoru a z pracovny.

Kvůli ochraně podlah, dveřních obložek a stěn jsem nakoupil a umístil samolepící podložky a zarážky dveří. Podložky jsou filcové, či korkové a budou mít za úkol bránit přímému styku nohou židlí, piana, schodů na půdu, postele a ostatního nábytku s dřevěnou podlahou a chránit jí tak před poškrábáním. Zarážky dveří jsou také samolepící a průhledné, aby byly co nejvíce nenápadné. Zatím to vypadá, že drží jako čert, pokud by však bylo třeba, vyměním je za šroubovací. Zatím se mi ale nechce vrtat do podlahy.

Přidělal jsem také kličky na francouzské dveře a okna, takže už se dají všechna pohodlně ovládat. Dále jsem smontoval naší dvojpostel a pět židlí. Jak už je naším špatným zvykem, jednu jsme totiž museli reklamovat, měla roztržený opěrák. Podle dodavatele by se však mělo všechno do 14 dní vyřešit.

Mimo to se v domě neustále smýčí, zametá, vytírá a jinak uklízí. S ohledem na plochu podlahovou i oken je to práce na hodně dlouho. Do toho se ještě opravují malby po již odvedených pracích, které na nich bohužel pokaždé zanechají nějakou stopu. A až tohle všechno skončí a všechno bude opravdu dokonalé, zbude jenom přesunout věci z půdy a našeho dočasného bydliště. Tedy mimo prací mimo dům, jako je plot, brána, prostor před domem atp.

Přechodové lišty lícují s okolními zdmi a nábytkem

Podlahové lišty kopírují barvu krytin

Svou vlastní lištu má také schodiště

V kuchyni už se může kuchtit

Místo pro rodinné oslavy jako dělané