neděle 28. února 2016

Pošťák vždy zvoní dvakrát

A stejně tak i elektrikář k nám nechodí pouze jednou. Bohužel. Nutno však dodat, že ne vlastní vinou. Ale pěkně po pořádku.
Dnes bylo na pořadu dne dokončení veškerých elektrikářských prací, a to včetně slaboproudu. Konkrétně se jednalo o zapojení elektrické energie k místu pro bazén a instalaci dvou elektrických zásuvek tamtéž. Jedna standardní do exteriéru, druhá programovatelná, přednostně pro čerpadlo k bazénu. Prostě se jednoduše nastaví, od kdy do kdy má čerpadlo běžet a nemusí se každý den myslet na jeho zapnutí a poté vypnutí. Tato akce byla dokončena a místo pro bazén je tudíž hotové.
Druhou částí bylo zapojení elektrického vrátného, neboli zvonku s kamerou a bzučákem u branky a monitoru v interiéru. Až na nás někdo venku zazvoní, tak si kamerou zkontrolujeme, kdo že to je, domovním telefonem se případně doptáme na důvod návštěvy a pokud dotyčného budeme chtít pustit na pozemek, tak mu na dálku otevřeme branku. Bývalo by šlo zapojit i ovládání pro vjezdovou bránu, avšak obnášelo by to natažení dalšího kabelu od branky k pohonu brány, tudíž i opětovné rozebrání dlažby, do čehož se mi aktuálně, po její nedávné opravě, upřímně nechce. Možná příští rok.
Vodič hrál roli i v druhém zádrhelu, kdy se zjistilo, že ho kus chybí. Nezbývalo tedy nic jiného, než aby elektrikář sedl do auta a jel do města koupit metr kabelu, protože ho neměl u sebe. Když se zhruba po hodině vrátil a práci dodělal, nepracovalo všechno úplně tak, jak má. Zvonek a otevírání branky fungovalo správně, ovšem komunikace pouze jedním směrem. My návštěvu slyšeli, návštěva u branky nás ne. A protože u sebe neměl elektrikář ani potřebné nástroje, objeví se u nás znovu příští neděli. To už bude – prý – opravdu všechno hotové.

Nechceš-li se o čerpadlo starati, musíš tento aparát míti

Úsměv, prosím!

Kamera dokáže zprostředkovat i výhled do zeleně

pátek 19. února 2016

Devadesát pět procent

Skoro nebo téměř, to jsou slova, která charakterizují dnešní den. Pokračovalo se budováním místa pro bazén, bohužel se nedokončilo. Nevyšel štěrk pod dlažbu, asi tak o dvě kolečka, takže posledních pár dlaždic se položí příště. Došly také obrubníky, které se používají místo stříšek, stejně jako na terase. K dokončení chybí dva. Do třetice se dnes nedostavil ani elektrikář, aby se zapojil domovní videotelefon a dvě zásuvky u bazénu. Prodloužil si dovolenou v Německu, a tak vloni natažený kabel stále kouká ze zdi.
Co se dá dělat, místo pro bazén je hotové tak na 95 %. Ale alespoň se začalo se stavbou schodů do svahu. Ovšem i ty jsou prozatím provizorní.

Dvě kolečka štěrku a dva obrubníky nás dělí od dokončení

Tady toho chybí víc

pondělí 15. února 2016

Obehnáno jest

Sice jsme museli být maximálně trpěliví, ale nakonec jsme se přeci jen dočkali. Plot směrem do ulice je hotový. Tedy téměř, ještě je potřeba jej jednou natřít a přidělat jmenovku se zvonkem. To už jsou však drobnosti, které se dají zvládnout během jednoho, maximálně dvou dnů. Vše bude záležet na tom, zda vydrží jarní počasí, které nyní venku panuje.
Koneckonců počasí bylo doposud překážkou pokračování prací. V zimě se toho moc neudělá, takže i když jsme se na všem s dodavatelem nakonec po dlouhém nahánění domluvili už v lednu, bylo potřeba vytrvat do okamžiku, kdy příroda umožní začít. A to se stalo právě minulý týden. Místo zimy a sněhu přišlo jaro, a tak řemeslníci podle slibu dorazili, jakmile to bylo možné.
Nejdříve se vykopal, posunul a znovu zabetonoval druhý sloupek zprava, neboť nebyl úplně uprostřed mezi zbylými dvěma. Pak se na všechny sloupky z boku přišroubovaly připravené pozinkované profily ve tvaru U, do nichž se vkládaly dřevěné výplně, jež byly ve dvojgaráži uložené od loňského léta. I je bylo před montáží potřeba upravit, a to v obou směrech. Na délku aby pasovaly mezi ocelové sloupky a na šířku aby vyšly násobky výšky plotu. Každá plaňka byla seříznuta na šířku 14 cm, mezera mezi nimi je široká 2,5 cm. Všechna prkna mají navíc horní část seříznutou, aby odtékala voda.
Samotná kompletace s sebou přinesla některé potíže, které se však nakonec podařilo zdárně překonat. Vzhledem k tomu, že je východní roh o zhruba 17 cm výše než roh západní, muselo se na napravo od brány přidat dospod jedno prkno navíc. Zároveň náš požadavek, aby plaňky navazovaly po celé délce plotu, dostal trhlinu, když se zjistilo, že se brána s ohledem na svou délku a váhu při otevření převáží a tím se její vyvažovací protikus sníží o 2,5 centimetru. Požadavek jsme proto upravili na návaznost při zavřeném stavu, v němž bude brána nejčastěji. Vstupní branka také nebyla bez komplikací, zvláště v oblasti kolem kování. Zde bylo potřeba výplně vyřezat na míru. Dále bylo nutné do plotu vymyslet odnímatelnou část, kterou se bude možné dostat k elektroměru. Z tohoto jsem měl největší strach, nakonec se však našlo výtečné řešení, otvor je maximálně neznatelný.
Zbývalo také vymyslet, jak do bočních sloupků přidělat pletivo. To se do nich nakonec jednoduše uchytilo pomocí šroubů se širokou hlavou. Sice se nejedná o nejelegantnější řešení, ale zato je funkční.
Finální výška plotu směrem do ulice je 140 – 150 cm, neboť se terén směrem na západ svažuje. U dřevníku je plot vyšší, aby tvořil jeho zadní část. Jak vidno, plot neslouží k tomu, aby zabránil cizím osobám vniknout na náš pozemek, ale opravdu pouze jako vizuální bariéra mezi naším pozemkem a zbytkem světa. Dobrou zprávou na konec je, že obložení nijak nezpomalilo otevírání brány, motor je tudíž dimenzován správně.

Ještě jednou natřít a je hotovo

Tudy k nám přichází lidé a dopisy

Při bližším pohledu zjistíte, kde nechal tesař (schválně) díru