Cestička k domovu

Po téměř roce bydlení v novém domě spojeného s nepříjemným broděním se jílem téměř při každém odchodu a příchodu jsme se konečně i my přidali k těm, kteří přeměnili doposud přírodní povrch na zpevněnou betonovou plochu. Jistě, většinu času byly ve svahu provizorní schody a tyto byly zpevněny vrstvou štěrku, skutečně důstojného příchodu do domu jsme se však dočkali až dnes. Na základě našeho požadavku totiž zmizelo dalších zhruba 60 m² travnatého porostu z povrchu zemského, což nás nevedlo k zamyšlení se nad sebou samými a naším přístupem k životnímu prostředí, ba naopak nás velice potěšilo.

Ale popořadě. Již koncem srpna dorazil na pozemek potřebný materiál – dlažba, obrubníky, cement. Jako už tolikrát předtím však nebylo vhodné počasí (nebo řemeslníci neměli čas), a tak se naše radost postupně měnila na smutek z toho, že se stále nic neděje. Navíc se dlouho před začátkem samotného dláždění na konci září odkopala horní vrstva zeminy z důvodu zhutnění povrchu štěrkem. Než k tomu však došlo, neměli jsme kde parkovat auto a zmizely též provizorní schody. Přístup do domu tak vedl pouze jílovitým svahem, což bylo zejména při deštivém počasí pekelná kombinace.

Když řemeslníci konečně dorazili, pro jistotu jsem se zeptal, zda vědí, jak by měl vypadat výsledek. Opět se ukázalo, že nikdy není na škodu klást podobné otázky, neboť jejich instrukce nebyly s naší představou slučitelné. Poté, co jsme si vyjasnili stanoviska, se konečně pustili do práce. Nejdříve bylo potřeba rozhrnout hrubý štěrk a na něj jemnější, do nějž se klade dlažba. Se samotným dlážděním zcela logicky začali nejdříve tak, aby byl hotový přístup do domu, to znamená nejdříve schody a chodník až k silnici. Poté postupně zaplňovali i prostor pro vjezd do dvojgaráže, až byla celá souvislá plocha hotová.

Nebylo to však tak jednoduché, jak by se mohlo z předchozího odstavce zdát. Práce na tři, maximálně čtyři dny se z nejrůznějších důvodů protáhla na jeden a půl týdne. Bylo frustrující pozorovat, že se za celý den skoro nic neudělalo, nebo jak si řemeslníci vezou materiál pouze na pár metrů dlažby. Nakonec jsme se však dočkali, i když výsledek ještě není stoprocentní. Nově položenou dlažbu zbývá zapískovat a zhutnit a u hlavního vchodu dodělat poslední schod přímo do domu. Auto ale opět můžeme parkovat před domem a domů se dostaneme suchou nohou. A o to tady šlo především.

Na začátku byl jíl...

... na něm se udělalo lože ze štěrku...

... na nějž už se kladla dlažba...

... až do zaplnění celé souvislé plochy