Stavíme si domov: Malej, ale šikovnej

Po dlouhé době a úmorném shánění volného bagristy jsem měl konečně štěstí a jednoho takového našel. Kvůli krátkému bezdešťovému období a povodním mají všichni rozjednané zakázky všude možně a není vůbec jednoduché domluvit se na volném termínu. Majitelů bagrů jsem oslovil kolem deseti, takže jsem měl možnost poznat různé přístupy a nabídky. I tady platí, že když už měl někdo čas, tak k tomu byl i důvod. Chtěl bych proto na tomto místě upozornit na další dva neseriózní majitele.

Prvním je jakýsi pan Rytíř, který se mi snažil namluvit, že práce budou trvat čtyři dny a je tedy potřeba zaplatit čtyřikrát více. Podle předpokladu bylo hotovo za den a za čtvrtinu jeho požadavku. Buď má tedy špatný odhad, jeho bagristé pracují čtyřikrát pomaleji, nebo se mě snažil podvést. Bohužel se domnívám, že nejpravděpodobnější je poslední varianta. Dejte si na něj proto pozor, nebo mu raději nevolejte vůbec.

Stejně tak se raději nepouštějte do spolupráce s firmou GeoWorks, resp. majitelem Pavlem Hromasem. Před samotnými pracemi bylo všechno v pořádku, spolu s bagristou přijel obhlédnout terén a jednání probíhala seriózně. Cenově nebyl nejlevnější, dají se sehnat bagristé i o stokorunu na hodinu levnější, ale měl čas. Jeho zaměstnanec mi ovšem nešťastnou náhodou během zemních prací urazil horní vrstvu fasády na rohu domu, k čemuž se pan Hromas nedokázal postavit čelem. Zodpovědnost za svého podřízeného začal svalovat na mne, a přestože náklady na opravu činily 200 Kč, pan Hromas je odmítl uhradit. Nedokážu si proto představit, co by následovalo v případě, že by škody byly větší. A jelikož se to může stát i vám, dohodněte se raději s někým, kdo místo výmluv dokáže uznat chybu a nést její následky.

Ale zpátky k tomu, co se dnes událo. Ráno v osm hodin přijel podle domluvy minibagr na finální terénní úpravy. Velký bagr už by nebyl vhodný, je moc neohrabaný a nezajel by všude tam, kam bylo potřeba. Aby se bagrista dostal na východní konec pozemku, musel si prohrabat cestu jižním svahem a zpevnit prostor za opěrnou zdí. Skutečné zemní práce pak začaly na jihovýchodním konci domu. Zde se okolní terén napojil na svah vedoucí ke vchodu a pokračovalo se kousek po kousku směrem k terase. Cestou se vytrhaly staré pražce, které držely původní svah, a ten se srovnal s okolním terénem. Bohužel i tady bylo potřeba svahovat, ovšem o poznání méně.

Pokračovalo se rohem u podesty, kde jsem plánoval druhou cestu do horní části pozemku. Zároveň jsem však chtěl zachovat co nejvíce prostoru u samotné podesty, a protože oba tyto protichůdné požadavky nebylo možné splnit, musel jsem volit. Vyhrál volný prostor kolem domu, a tak výstup na východním konci opravdu vznikl, je však spíše pro fyzicky zdatnější jedince.

Odbagrovaná zemina se poté použila na svahování terénu za opěrnou zdí. Když už žádná nezbyla, přišel konečně čas na využití hromady ornice. Minibagr se do ní zakusoval hlouběji a hlouběji, až se nakonec na jižní svah použila celá polovina hromady, která ještě ráno vypadala hrozně veliká, a počítal jsem s tím, že větší část bude potřeba odvézt pryč. Nakonec všechno zůstane na pozemku, druhou polovinu bude stačit rozhrnout v jeho západní části. Zde se terén svažuje, takže se tím alespoň částečně vyrovná.

Pomocí ornice se také snížilo stoupání na západním konci pozemku, takže tudy se nahoru díky nově vzniklé cestě dostane opravdu každý. Když se tam potřebná zemina navezla, udusala a urovnala miniradlicí minibagru, byly v podstatě všechny terénní úpravy hotové. Zbývalo pouze strhnout vrchní část terénu plného štěrku na západě domu, aby zde mohla začít růst tráva, což však nemělo na tvar pozemku vliv, protože zůstal takový jako předtím.

Nakonec jsem měl pro bagristu ještě dva úkoly. Prvním bylo vykopat díru na oba IBC kontejnery, do nichž bude svedena dešťová voda. Tu budeme používat na zalévání zahrady a nebude tak potřeba plýtvat vodou pitnou. Pomocí ruky minibagru a popruhů se obě nádoby do vykopané jámy i vložily, nemuseli jsme se proto s nimi ani tahat. Úplně poslední akcí před samotným naložením a odjezdem minibagru bylo otočení třech obrubníků, které bránily pohodlnému nájezdu do dvojgaráže. Ukázalo se však, že se na nich a na betonu kolem se nešetřilo a nebude to tak lehké. Nepodařilo se je otočit lžící ani radlicí, nezbylo proto než použití hrubé síly. Obrubníků jsme se nakonec zbavili jejich postupným ulamováním, takže všechny úkoly dnešního dne byly šest hodin večer do jednoho splněny.