Opravy a přípravy

Minulé dny a dnešek byl ve znamení všemožných oprav a příprav na budoucí akce. Asi nejdůležitější z nich je snížení pouzdra na posuvné dveře mezi vstupní chodbou a obývacím pokojem dle požadavků firmy dodávající interiérové dveře. Tedy alespoň doufám. Technik Boulitu se na stavbě zastaví ještě jednou, aby novou pozici pouzdra zkontroloval a vyřkl finální verdikt. Aktuální pohled na pouzdro není nijak lichotivý, bude potřeba ještě nějaké to úsilí, aby se vše vrátilo ne do původního, ale požadovaného stavu.

Druhou změnou je zkrácení šířky interiérových parapetů, o čemž jsem psal minule. Všechny byly dnes sundány, jejich šířka upravena a zítra se opět vrátí na svá určená místa. S oknaři jsme zjistili, že polovina problému byla v jejich šířce a druhá v lenosti zedníků, kteří nedostatečně vyčistili prostor pod okny a nezasunuli tak parapety zcela. I proto byly nadměrně široké.

Dnes také byla v technické místnosti položena úplně první dlažba v domě. Což je na jednu strana další krok k jeho dokončení, zároveň je to také příprava na nastěhování akumulační nádrže, kotle a dalšího vybavení pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Zítra se místnost vyspáruje.

Připravil jsem také prostor pro naše brzké stěhování. Konkrétně jsem z práce přivezl třicet palet a ty rozložil na podlahu v dvojgaráži. Na ně v neděli nastěhujeme nábytek z bytu, ze kterého se bohužel musíme vystěhovat dříve, než se nám podařilo dokončit dům. Před finálním nastěhováním do našeho nového domova tak budeme muset provést „mezipřistání“ v Neštěmicích.

Poslední věcí stojící za zmínku je vložení hliníkové lišty do polystyrenu nad místem, kde dvojgaráž navazuje na dům. Vlastně se jedná o první část oplechování, jehož účelem bude přerušit tok vody po zateplení domu a jejímu průsaku do vnitřku dvojgaráže. Co nevidět přibude i zbylá část na bocích a přední části dvojgaráže.

Pouzdro na posuvné dveře muselo být samo posunuto

První dlažba v domě

Úkol zní jasně: voda nesmí projít!

Návrat elektrikářů(v)

Po delší době se na místo činu vrátili elektrikáři, aby dodělali to, co před více než třemi měsíci začali. Ano, už je tomu bratru více než čtvrt roku, co se natahaly všechny kabely elektrické, datové a nízkonapěťové skrz naskrz celým domem, poté byly zality anhydritem a nyní nastal čas práci dokončit. A tak se pánové vrátili a začali kompletovat všechny zásuvky a vypínače, montovat koncovky pro lustry a další světelné zdroje, stejně tak datové a televizní přípojky. Vedle toho musí dokončit také nízkonapěťové rozvody pro zvonek a otevírání branky a samozřejmě dodělat samotný hlavní elektrorozvaděč, srdce všeho tohoto, kde se všechny kabely sbíhají. A to ani nezmiňuju přípojku elektrické energie od sloupku do domu, která zatím také nebyla zbudována.

A protože to logicky nějaký čas zabere, je možné nyní na domě vidět jednotlivé fáze. Zatímco v ložnici v podkroví jsou už osazeny i umělohmotné krytky na dvojzásuvkách, v ostatních místnostech jsou namontovány zatím jenom strojky, jinde pouze koncovky na kabelech a někde, zejména kolem vchodu, se v podstatě nezačalo vůbec. Dřív, či později (budu ale doufat, že dřív) bude práce dokončena všude a my si slavnostně rozsvítíme, nebo zapneme rádio a zapějeme: „Byl to ten slavný den, kdy k nám byl přiveden elektrický proud...“

Práce však pokračují i jinde. Zatímco se čeká na dodávku obkladů a dlažeb, podařilo se přidělat venkovní parapety v přízemí a částečně také parapety vnitřní. Zatímco ty venkovní jsou bez problémů, interiérové jsou poněkud delší, než bych čekal. V některých místnostech trčí do prostoru i pět, či sedm centimetrů, a tak se bohužel budou muset opět sundávat, zkracovat a znovu přidělávat. Škoda, že to někoho nenapadlo udělat hned, mohl se ušetřit čas a námaha. Je mi trošku záhadou, že to nikoho „nebouchlo“ do očí.

A na úplný závěr dvě informace v jedné větě. V minulých dnech totiž také dorazil štěrk na terasu. A tím myslím, že tento bude tvořit podklad pod venkovní dlažbu, tzv. štěrkové lože, a zároveň, že už je skutečně na terase. Při bagrování minulý týden se totiž myslelo i na to, aby se nákladní auta mohla dostat až nad dům a vyložit svůj náklad přímo na místě. Ušetříme tak námahu dělníkům.

Práce na hlavním elektrorozvaděči pokračují

Elektrické, datové i televizní zásuvky se kompletují

Venkovní parapety montují na svá místa

Dům z ptačí perspektivy

K zabezpečovacímu systému pro náš dům jsem jako bonus od majitele firmy Kelcom získal také hodinový výlet letadlem. I když jsem se samozřejmě trochu bál, překonal jsem strach, sedl s ním do kokpitu jeho letadla a pevně věřil v jeho schopnosti a letecký um získaný během (jistě stovek) nalétaných hodin v minulých deseti letech. Právě tak dlouho se totiž létání věnuje. Koneckonců, nic jiného mi ani po vzletu nezbývalo.

Během šedesáti minut jsme proletěli nad spoustou měst a vesnic severních Čech, mě ovšem přirozeně nejvíce zajímalo Velké Březno. Snažil jsem se zvěčnit naší stavbu co možná nejlépe, výsledky však nejsou tak dobré, jak jsem čekal. Dílem je to dáno technikou, dílem mnou, dílem podmínkami, za kterých jsem fotil.

Cílem však nebylo ulovit pouze dokonalé fotky, ale také si užít pocit volnosti, který létání přináší. Chvílemi jsem si připadal jako na horské dráze, jindy jsem viděl stavby a známá místa z úplně jiné perspektivy. Jako třešnička na dortu bylo vyzkoušení stavu bez tíže po dobu několika vteřin. Fotoaparát mi v rukách levitoval a kdybych nebyl připoutaný popruhy k sedačce, jistě bych se vznášel v prostoru také.

Náš dům na fotkách...

... poznáte celkem snadno

Je to ten s červenou střechou

Teplo našeho domova

Poslední zmínka o krbu byla, že bude dodělán a předán v neděli 15. července 2012. Bohužel mi ten den dopoledne volali krbaři s tím, že jim horní žulová deska při výrobě praskla, a tak se dokončení bude muset posunout do doby, než se objedná a opracuje deska náhradní. Tato skutečnost mě nijak nepřekvapila, menší komplikace se na stavbě – a zvlášť nám – dějí celkem pravidelně. Když se však do minulého týdne nikdo z Eurokrbů neozýval se žádnými novými zprávami, využil jsem cestu do Teplic, abych se na to optal osobně. Dostalo se mi uspokojivé odpovědi, že v pondělí bude všechno hotové. Dva týdny od původního termínu nebylo zas tak moc, počítal jsem s delším obdobím. Zapsal jsem si to tedy do kalendáře a nebýt upomínek, určitě bych na to v závalu dalších povinností zapomněl.

Když mě tedy dnes dopoledne mobil upozornil na fakt, že by měl být krb dodělán, napadlo mě, že vlastně ani nevím, jestli tomu tak skutečně bude. A jako kdybych to byl přivolal, zazvonil mi v tu chvíli telefon a na druhé straně Eurokrby. Právě vyjíždějí k nám, až budou krb dokončovat, ozvou se znovu, abychom se sešli a krb předali. Asi tak kolem druhé odpoledne.

Kolem třetí se krbaři ozývají znovu. Do půl hodiny bude všechno hotové, ptají se, jestli můžu přijet. Můžu, ale až po práci. Nevadí, počkají. A tak se z práce vydávám na stavbu zkontrolovat výsledek jejich dnešního snažení. Na samotném vrchu krbu je připevněná černá žulová deska Nero Assoluto Zimbabwe Antic, která díky rantlu kolem komína pohledově evokuje domněnku, že na něj byla nasazena. Ze stejného materiálu je zhotovena také lišta pod krbovou vložkou, jejímž úkolem bude zachytávat alespoň část nepořádku, který by mohl z krbu vypadnout. Celý krb včetně komína byl oštukován a výsledek vypadá opravdu dobře. K úplnému dokončení sice ještě chybí natřít jej na bílo, to už však není záležitost krbařů, ale moje.

A tak ode dneška i my máme své ohniště, kolem kterého se můžeme jako rodina scházet. A to doslova, protože náš krb stojí v prostoru. Nějaké pradávné puzení našich předků je v nás natolik zakořeněné, že si dnes v podstatě nikdo rodinný dům bez krbu – nebo alespoň krbových kamen – neumí představit. Věřím, že i nám bude dodávat onu pověstnou jistotu a atmosféru domova a stane se opravdovým teplem našeho domova. A taky trochu pragmaticky, že nám pomůže ušetřit náklady na topení a ohřev vody. Přeci jenom atmosféra není všechno...

P.S. Dnes také dorazily dva použité IBC kontejnery, které přijdou zakopat napravo od dvojgaráže. Každý z nich má objem 1 000 litrů a budou akumulovat dešťovou vodu ze střechy. Ta bude používaná k zalévání budoucí zahrady.

Žulová deska korunuje výsledek práce krbařů

Vše je dotaženo do detailu

Lišta pod krbovou vložkou je ze stejného materiálu

Těžkotonážní sochařina

Po roce jsme se na pozemku opět sešli s Vláďou Pavlem, abychom provedli další terénní úpravy. Mluvím sice v množném čísle, bagroval samozřejmě on. Na přání pana bagristy se na stavbě scházím já, stavbyvedoucí, traktorbagr a dvě Tatry už v šest hodin ráno. Nezdálo se mi to jako nejlepší nápad – přeci jenom je sobota – ale vzhledem k tomu, že hezké počasí se má dle předpovědi už k večeru zhoršit, že jsou zemní práce potřeba udělat a že se Vláďovi nechce dělat v parnu, nic jiného nezbývá. Uklízíme kolem domu všechen nepořádek, který by mohl při bagrování vadit a pak už se startují motory.

Reakce souseda na sebe nenechá dlouho čekat. Z okna na nás huláká všechna jména, jež mu přijdou na mysl, a tyká nám. Pak nelení, skočí se obléct a vyběhne před dům. Už nám sice vyká, na druhou stranu přitvrzuje v pojmenováních a nevyhýbá se ani anatomickým pojmům. Nejsou nic platné opakované omluvy a žádosti o zklidnění situace. Vláďa bere vinu na sebe a snaží se uklidnit situaci. Aspoň něco. Sousedovi nakonec nezbývá, než se vrátit domů, bohužel musíme pokračovat. Po skončení dnešních prací se mu jdeme omluvit ještě jednou s flaškou Ferneta v ruce. Věřím, že po této následné debatě po vychladnutí hlav jsme se nakonec domluvili a budeme moci vedle sebe bydlet.

Ale abych nepředbíhal. Spádování u východní části domu (nebo chcete-li u hlavního vchodu) bylo hotové zhruba za hodinu. Odvezlo se odsud 7 Tater zeminy a výsledkem je postupné stoupání od silnice až ke vchodu, u nějž vznikla menší rovinka o šíři zhruba 1,5 metru. Pak se lžíce na konci hydraulického ramene zakousla do hromady u západní části domu. Bagr postupně stoupal o další a další metry, až zmizela úplně. Na její odvezení bylo zapotřebí celkem 6 Tater. Výsledkem je postupné stoupání zhruba do úrovně prosklené fixní části v jídelním koutu.

Pak už traktorbagr vjel na terasu a začal jí vtiskávat podobu, kterou měla před rokem. Tedy před dokopáváním základových pasů (majících za následek hromady hlíny kolem domu) a před všemi dešti a zimou (která se na podobě terasy také podepsala). Naštěstí hlíny nebylo zase tolik – přesně 2 Tatry – takže za zhruba půlhodinu jsme měli terasu opět takovou, jakou jí známe s fotek.

Jako poslední bylo zapotřebí odpovědět na otázku, kterou jsem si dlouho kladl: co budeme dělat s tou ohromnou hromadou ornice za domem? Dopadlo to tak, že se 4 Tatry odvezly pryč úplně, část se odvezla před dům a vysypala se na vyspádovanou část u hlavního vchodu a část se nechala tam, kde je. Podle odhadu se jedná o 3 až 4 Tatry, které se snad zužitkují během finálních terénních úprav kolem domu. Pak už následovalo jenom zarovnávání, začišťování a hutnění všech vybagrovaných části pomocí radlice v přední části traktorbagru.

Úplně poslední menší akcí na zakázku stavební firmy bylo dohledat betonovou kanalizační skruž před dvojgaráží. Přestože jsme měli vytyčenou její přesnou polohu, dohledat se jí ani v hloubce jednoho metru nepodařilo. Nejspíš ta poloha nebyla zas tak přesná.

Sečteno a potrženo: dnešní bagrování zabralo celkem 7 hodin čistého času (a to i přes poledne, kdy bylo namouduši ukrutné vedro) a odvezeno bylo celkem 19 Tater zeminy. Přičtu-li k nim těch 55 před rokem, zbavili jsme se už 74 Tater. Což při průměrném nákladu 12 tun reprezentuje neuvěřitelných 888 tun, jež musely být odvezeny! Mise však byla splněna, zhruba hodinu po ukončení prací se dostavil menší déšť a k večeru přišla bouřka.

Po ránu se začalo na východní části...

... spádováním od vchodu do domu k silnici

Pokračovalo se na západě hromadou z bagrování dvojgaráže

Poté svou původní podobu dostala též terasa

Vítr v kapse

V uplynulých dnech jsme učinili několik rozhodnutí a na ně navazujících nákupů, které nám pomohly zbavit se přebytečných finančních prostředků na našem běžném účtu. Důvody jsou zcela zřejmé: závěrečná etapa stavby spočívající v zaplňování jednotlivých místností nábytkem a zařizovacími předměty je v plném proudu, dodací lhůty v řádech týdnů, a tak je potřeba vybírat a rozhodovat s předstihem (platit zálohy však předem). Mohu proto potvrdit známé pravidlo, že rozložení nákladů při stavbě rodinného domu vypadá přibližně takto: třetina hrubá stavba, třetina zařizovací předměty a třetina úprava okolí domu.

Přestože si uvědomuji nevyhnutelnost našich kroků, ve světle čísel je někdy potřeba obhájit je také pokud možno nějakým podpůrným pragmatickým argumentem. Všichni čtenáři ekonomických rubrik deníků a časopisů, příp. investoři-amatéři zabloudivší na tento blog již vědí. Úrokové sazby na bankovních účtech pro běžnou klientelu neustále klesají (nebo minimálně nerostou) a stěží pokryjí alespoň inflaci. Je proto rozumné přeměnit peníze, jejichž hodnota je z tohoto důvodu kontinuálně devalvována, na jinou formu, která si dokáže svou cenu podržet déle. Vybavení domu se z tohoto pohledu zdá být více než vhodné. Při slušném zacházení a delších cyklech mezi jednotlivými módními vlnami by opravdu mohla jeho hodnota klesat pomaleji, stagnovat, či dokonce růst. Ovšem pouze za předpokladu, že se některý z rodinných příslušníků – nebo návštěvníků u nás doma – stane slavným a jím použitý nábytek bude možné výhodně prodat v nějaké aukci.

Konec legrace a ekonomických úvah. Co se tedy ve skutečnosti v uplynulých dnech stalo? Jak jsem se zmínil v úvodu, dospěli jsme k několika rozhodnutím. (O jejich náročnosti jsem psal na tomto blogu už dříve.) Konkrétně se jedná o objednání kuchyňské linky, která bude hotová a namontovaná ve dnech 6. a 7. září 2012. Do té doby (snad) bude všechno ostatní hotové. Objednali jsme také podlahové krytiny do celého domu, od dřevěných, přes laminátové a lina až k dlažbám. S těmi souvisí také objednávka obkladů a zařizovacích předmětů do koupelny a na toalety. Je až neuvěřitelné, kolik toho člověk ke své očistě potřebuje. Dalším na seznamu jsou interiérové dveře včetně obložek do obou podlaží. Také nemalá položka rozpočtu. A konečně ložnice. Včera jsme objednali novou postel, rošty, matrace i noční stolky. Naše současné lůžko s námi zaplaťpánbůh nepojede, přeci jenom už má svá nejlepší léta za sebou.

Shrnuto a podtrženo, během července 2012 jsme vybrali a objednali všechno potřebné. Máme už po čem chodit, kde vařit, kde se umýt a kde spát. Naše základní potřeby by měly být saturovány. Na druhou stranu ještě chybí akumulační nádrž, kuchyňské spotřebiče, nové nádobí, sedací souprava, stůl, židle, vestavěné skříně do šaten, věšáky do vstupní chodby, police do spíže, schodišťové zábradlí, garážová vrata...

Stěhování začalo

Ano, ano, je to přesně tak, jak hlásá titulek. Právě dneska jsme se začali stěhovat. Ale abych to uvedl na pravou míru, začali jsme tím, že jsme přesunuli prvních pár krabic našich věcí z bytu do domu. Takže se nejedná o žádné opravdové stěhování v pravém slova smyslu, spíš tím byl proces přesunu započat. Postupně vždycky při cestě na pozemek do auta naložím pár krabic věcí, které nebudeme aktuálně potřebovat a odvezu je s sebou. Snad se nám tím podaří znatelně snížit počet předmětů až přijde ten skutečný den D a bude potřeba přestěhovat všechno včetně nábytku. Takže dneska jsme přestěhovali první várku, protože jsem se jel podívat na stavbu, co se tam od minule událo.

Věděl jsem, že v pondělí byly dodělány rozvody kabelů pro pohybové a požární čidlo také v dvojgaráži a natažen drát také ke středovému sloupku, kde bude v budoucnosti klávesnice zabezpečovacího zařízení. To nebylo zas až tak složité, dráty byly vytaženy z domu do prostoru dvojgaráže, takže je stačilo po trámech dotáhnout tam, kde je potřeba.

I druhá změna se udála v přístřešku pro automobily. Dělníci začali pokládat finální vrstvu betonu, která ale není zas až tak finální. Na ní samozřejmě přijde skutečná finální vrstva, a to dlažba nemrznoucí, venkovní. Beton musí být vyspádován tak, aby voda odtékala z prostoru dvojgaráže ven, přeci jenom nebudu pucovat pneumatiky pokaždé, když venku zasněží. Zatím jsou hotové okrajové části, finalizace přijde během následujících dní.

Také dvojgaráž bude zabezpečena proti vetřelcům a požáru

Beton postupně zakryje celou plochu dvojgaráže

Výročí

Tramtadadááá, dnes je to přesně rok, co jsme začali stavět. Tedy přesně rok, co jsme začali bagrovat, čímž celá akce s názvem stavba domu prakticky začala. Samozřejmě tomu předcházela spousta akcí, hledáním pozemku počínaje, přes tvorbu projektu, výběr firmy až po stavební ohlášku. Takže za sebou máme – a to včetně zimní stavební přestávky – 366 stavebních dní (letošní rok byl přechodný). Myslím, že jsme se dostali poměrně daleko a i když bude samotný závěr možná ten nejtěžší, nebude dlouho trvat a budeme se stěhovat. Tak dost samochvály, jak to vlastně na stavbě vypadá?

Změny se udály pouze venku, pokud se to tak dá pořád říct. Vnitřní stěny dvojgaráže jsou potaženy perlinkou, byly začištěny otvory pro vrata a na střechu přibyla nová vrstva izolace. Má stejnou barvu jako střecha domu, ale to je jedno, protože na ní stejně přijde ještě kačírek a vidět to nebude. To je ze stavební části za poslední dva dny všechno.

V plánu jsem měl také dvě schůzky na pozemku. První byla s dodavatelem kuchyní, jejíž zaměstnanci přijeli zaměřit prostor pro budoucí kuchyňskou linku. Rozměry jsou v pořádku, vejde se nám všechno, co jsme naplánovali během schůzek u nich v kuchyňském studiu pomocí počítačového programu. Realita se tudíž tentokrát setkala s plánem. Ba co víc. Během měření rovinatosti podlah, stěn a pravých úhlů v prostoru kuchyně jsme zjistili, že je všechno opravdu perfektní. Bez nadsázky. Požádal jsem řemeslníky i o přeměření dalších prostor a podlahy jsou naprosto rovné, stropy také. Rozdíl výšky v protilehlých koutech obývacího prostoru 3 mm! Pravé úhly jsou opravdu pravé, parapet okna na centimetr přesně. Super.

Druhá schůzka byla s podlahářem, abychom potvrdili, či vyvrátili mojí domněnku, že je krb postavený nakřivo. Tedy ne sám o sobě, ten je naprosto rovný, ale nakřivo k okolním zdem. To by se samozřejmě negativně projevilo při pokládání dřevěné podlahy tím, že by spáry nenavazovaly v pravém úhlu, ale byla by na nich tato křivost vidět. Naštěstí tomu tak není, od vzdálenější zdi jsou rohy krbu oba nastejno, k bližší je rozdíl cca 8 mm. To je ještě stále v normě a vidět to nebude. Krb se tedy bourat a stavět znovu nemusí. Hurá. Takže dvě dobré zprávy k dnešnímu výročí, co víc si přát?

Dočasně má dvojgaráž stejnou barvu střechy jako dům

Povrchy uvnitř naopak získávají finální podobu

Oplechování

V minulých dnech došlo ke kompletaci střechy, na které doposud chybělo oplechování. Nutno dodat, že slovo „oplechování“ je v dnešní době poněkud zavádějící. I když se samozřejmě jedná o pláty čehosi kovového, nejedná se o jednosložkový kov natřený antikorozní vrstvou, nýbrž o slitinu zvanou titanzinek, jež je sama o sobě nekorodující. Lak tak plní spíše funkci estetickou a takto upravené plechy se dodávají již nalakované a vytvarované dle požadavků zákazníka. Každý kus je tak svým způsobem originál.

Ale zpátky k naší stavbě. Tyto klempířské prvky v barvě střešní krytiny přibyly na obou atikách a kolem komína, odkud tím pádem zmizel nevzhledný igelit. Oplechování na střeše domu je nyní už kompletní, chybí samozřejmě okapy a svody. Píšu pouze na střeše domu, neboť titanzinkové máme také vnější parapety, ty se však budou montovat až při dokončovacích pracích na fasádě. Něco málo titanzinku se objevilo také na přední straně dvojgaráže, kde okap přibude taktéž. I zde bude oplechování více, objeví se např. na obou bočních stěnách.

Rudá, ehm červenohnědá je barva naše

Atiky už jsou pod ochranou titanzinku

Oplechování je kompletní i kolem komína

Před dokončením

Práce na krbu pokračují podle plánu, to znamená, že je těsně před dokončením. K dnešnímu dni je kompletně hotová obestavba, ta je celá – a to včetně komína – natažená v perlince, jsou připraveny otvory pro obě mřížky, zabudovaný inspekční otvor, napojení na komín, na přívod vzduchu... Abych to zkrátil – chybí pouze horní žulová deska a ze stejného materiálu zhotovený parapet pod krbovou vložkou. Toto bude doděláno v neděli, přestože bylo jméno tohoto dne odvozeno od slova „nedělat“. Bude tím však splněný slib dokončení do konce týdne, což je chvályhodné.

Mám trochu obavu, že krb není úplně v úhlu devadesáti stupňů k postranním stěnám. Důvod je nejspíše v tom, že už samotný komín byl trochu pootočený a tato nesrovnalost ze začátku se přenášela skrze všechny následující práce. Těžko říct, zda je moje domněnka správná, každopádně tím, že je krb mírně otočený, může dojít k tomu, že na něj prkna dřevěné podlahy nebudou navazovat také v úhlu devadesáti stupňů a na pohled to nebude moc pěkné. Ale nebudu malovat čerta na zeď a počkám na to, jaká bude realita.

Před dokončením je také dvojgaráž, i když zde je práce o poznání více. Od minule přibyla hydroizolace na střeše, která je v podstatě hotová a polystyren již dříve zakrývající zadní stěnu navazující na dům byl sám pokryt perlinkou. Do dvojgaráže tedy už od nynějška neprší, máme tudíž o 32,5 m² víc prostoru, kde lze spočinout suchou nohou. Zcela jistě nezůstane dlouho ležet ladem a i když nevlastníme dva automobily, určitě se najde dostatek materiálu, který ho zaplní.

Už nyní je jasné, že krb bude opravdovou dominantou

Stejně jako na podlaze, i na střeše je potřeba hydroizolace

Polystyren na zadní stěně zabrání větším škodám při nedobrzdění...