Hotovo šmitec

V předchozích příspěvcích jsem popisoval, jak bylo nutné předělat hydroizolaci u dvojgaráže a jak se vlekla práce na zpevněných plochách před domem. Přestože na těchto dvou věcech stály další navazující akce, pustil jsem se alespoň do dokončení interiéru dvojgaráže, neboť to se dalo udělat i tak. V podstatě se jednalo o jednoduché malířské práce, kdy na sádrokartonový strop přišla nejdříve vrstva Primalex Struktury a na ní poté dvě vrstvy bílé. S oblepováním a penetrací celkem pět dní, bohužel se při chození do práce nedá za den udělat více než jedna vrstva.

Horší už to bylo s podlahou. Tu jsem se rozhodl natřít epoxidovým nátěrem, což pro mne byla oblast nepoznaná. Pokud obě složky – samotný epoxidový nátěr a tvrdidlo – smícháte dohromady, máte v závislosti na vnější teplotě zhruba půl hodiny na to, abyste takto vzniklou směs upotřebili. V opačném případě vám zbyde barevná hrouda vhodná jenom na vyhození. Má to sice tu výhodu, že máte za chvíli hotovo, ovšem než jsem poznal, že je to opravdu jednoduché, byl jsem trochu ve stresu. Ve skutečnosti je technologický postup stejný jako u jakékoliv jiné barvy. S oblepováním a penetrací to zabralo další čtyři dny práce, plus vysychání a tvrdnutí nátěru. Výrobce udává tři dny, ovšem vzhledem k tomu, že venku už nebyla letní teplota, jsem tomu nechal raději týden.

Když bylo toto všechno hotovo, mohli jsme konečně nastěhovat všechny věci zpět do dvojgaráže. Nebo bych měl spíše napsat vystěhovat ven z domu, takže máme konečně po měsících volnou vstupní chodbu a do technické místnosti se vejde víc e než jeden člověk. Rázem se celý dům zdá o něco větší a dveře na spodní WC se dají opět otevírat více než do jedné třetiny. Zabralo to sice celé odpoledne, ale výsledek stojí za to. K dnešnímu dni můžu interiér dvojgaráže prohlásit za dokončený.

Už jdeme do finále

Je to tak, už blíží se ten vytoužený den, kdy se budeme moci natrvalo přestěhovat do našeho nového domova. Počítám, že to nebude trvat déle než několik dní, všechno však záleží na zkompletování topného systému, který bude zároveň skrze akumulační nádrž a v ní vnořený bojler dodávat teplou vodu na mytí a sprchování. Všechny potřebné komponenty už jsou na místě, chybí pouze lidská síla. Termín této akce se bohužel neustále odsouvá, snad ale bude do konce týdne vše připraveno. (Zkušenost však říká něco jiného.)

Neusnuli jsme ale na vavřínech a nutíme řemeslníky dokončovat ostatní věci. Hotové jsou tedy kompletně podlahové krytiny v celém domě, a to včetně soklů, lišt a přechodových lišt. Lišty barevně kopírují krytiny a některé mají vychytávky ve stylu skrytý prostor pro tažení datových, či elektrických drátů. Nebudeme proto snad muset v budoucnu sekat do zdi a nebudou se nikde zbytečně válet kabely. Na schodišti byla dodělána krycí boční lišta, čímž bylo dokončené schodiště jako takové. Lištou obehnaný je také krb a sklo před ním bylo vyleštěno, zapuštěno a zasilikonováno. I ono se snaží splynout s dřevěnou podlahou a co nejméně rušit.

Také kuchyňáři dokončili svou práci, všechny elektrospotřebiče a chybějící komponenty už jsou na zabudovány svém místě. Elektrikáři ještě musí přidělat poslední čtyři elektrické dvojzásuvky a světlo nad kuchyňskou linku, což je práce na hodinu maximálně.

Venku jsou zatím před dokončením práce na terase. Po celé ploše – a to včetně schodů na podestu – byla položena dlažba, zkompletovány byly také opěrné zdi a jejich stříšky po celé délce, došlo také na menší zemní práce. Podesta už je plná zeminy, na západní a jižní straně bylo něco málo vysvahováno, to však ale neznamená, že se obejdeme bez bagru. Bohužel bude muset ještě jednou na finální terénní úpravy přijet. K úplnému dokončení tedy zbývá pouze udělat dva schůdky u francouzských dveří z obytného prostoru a z pracovny.

Kvůli ochraně podlah, dveřních obložek a stěn jsem nakoupil a umístil samolepící podložky a zarážky dveří. Podložky jsou filcové, či korkové a budou mít za úkol bránit přímému styku nohou židlí, piana, schodů na půdu, postele a ostatního nábytku s dřevěnou podlahou a chránit jí tak před poškrábáním. Zarážky dveří jsou také samolepící a průhledné, aby byly co nejvíce nenápadné. Zatím to vypadá, že drží jako čert, pokud by však bylo třeba, vyměním je za šroubovací. Zatím se mi ale nechce vrtat do podlahy.

Přidělal jsem také kličky na francouzské dveře a okna, takže už se dají všechna pohodlně ovládat. Dále jsem smontoval naší dvojpostel a pět židlí. Jak už je naším špatným zvykem, jednu jsme totiž museli reklamovat, měla roztržený opěrák. Podle dodavatele by se však mělo všechno do 14 dní vyřešit.

Mimo to se v domě neustále smýčí, zametá, vytírá a jinak uklízí. S ohledem na plochu podlahovou i oken je to práce na hodně dlouho. Do toho se ještě opravují malby po již odvedených pracích, které na nich bohužel pokaždé zanechají nějakou stopu. A až tohle všechno skončí a všechno bude opravdu dokonalé, zbude jenom přesunout věci z půdy a našeho dočasného bydliště. Tedy mimo prací mimo dům, jako je plot, brána, prostor před domem atp.

Přechodové lišty lícují s okolními zdmi a nábytkem

Podlahové lišty kopírují barvu krytin

Svou vlastní lištu má také schodiště

V kuchyni už se může kuchtit

Místo pro rodinné oslavy jako dělané

Další krůčky

V minulých několika dnech a dnes byly provedeny další krůčky, na jejichž konci je naše přestěhování. Jedná se opravdu o malé části, v celku však nezanedbatelné. Už během víkendu jsme přestěhovali nábytek z dvojgaráže do domu. Menší část, o jejímž umístění bylo rozhodnuto už dříve, přišla do pracovny, ostatní věci, které doposud nemají určení, do nevyužívaného dětského pokoje v podkroví.

Řemeslníci připevnili skládací schody na půdu, nemusíme už tedy používat neoblíbený a neskladný starý žebřík. Ten byl nadobro vystěhován z domu, od nynějška budeme při cestě na půdu využívat tyto nové schody.

Dnes byly také dokončeny práce na rozvodech TV signálu. Anténa a rozvody na půdě byly udělány už dříve, dnes byly zprovozněny všechny přípojky a v technické místnosti nám přibyla na stěně nová krabice. V ní budou soustředěny nejen rozvody TV signálu, ale také internetu. Ten bude zapojený zítra. Ve čtvrtek by měli dorazit také montéři elektronického zabezpečovacího systému, zloději proto mají dnes v noci poslední šanci.

Ke konci se chýlí také práce na podlahách (hurá). Jsou hotové všechny povrchy a lišty kolem stěn, stejně tak lišty přechodové. Chybí pouze ty do dětských pokojů a boční lišta schodiště u třech stupňů. Plán dokončení je stanoven na tento pátek (i když je svátek). Fotky nahraji později, až bude hotovo kompletně.

Také instalatéři/topenáři se činili a hotová je dřezová baterie v kuchyni, připevněny jsou umývátka i se skříňkami v na obou WC a také dveře do sprchy. Chybí tedy už jen přimontovat boční skříňku v koupelně a hlavně zkompletovat topný systém v technické místnosti, abychom mohli topit a vyrábět teplou vodu na sprchování a koupání. Akumulační nádrž a ostatní komponenty podle posledních informací dorazí v pondělí. Podobné zprávy už ale byly několikrát změněny, neberu je proto jako jistou věc.

Také venku se pokračuje. Přední část dvojgaráže je v podstatě hotová, chybí dodělat designové a pohledové části. Pak samozřejmě odvézt veškerý nepořádek nashromážděný uvnitř a dokončit interiér. Práce na den, maximálně dva.

Za domem už je kompletně hotová opěrná zeď. Dokončeny byly také její stříšky, veškerá energie dělníků se nyní soustřeďuje na dlažbu. Dlaždice mizí z přepravních palet a nacházejí své místo na terase. Zatím se dočkala zhruba čtvrtina z nich, počasí se bohužel má zkazit, takže uvidíme, jak budou práce pokračovat. Tak, to by mělo být všechno, snad jsem na nic nezapomněl.

U schodiště se ladí každý detail

Sprchový kout je připraven k použití

Na půdu vede nový žebřík

Stříšky opěrných zdí hotové, dlažba v procesu

Hrnečku, vař!

Dnešek byl takový dokončovací den. Za prvé byla dokončena montáž kuchyňské linky. Konkrétně to znamená, že bylo dokončeno to, co se včera začalo, tedy připevňování dvířek a drátěného programu. K tomu se zabudovala (správná) varná deska, dřez, na stěnu se přidělaly horní skříňky a digestoř, dokončila se pracovní deska, sokl a upravily některé nedostatky, na které jsem montéry upozornil. Chybí už jenom zabudovat troubu, ta ovšem dorazí neznámo kdy. Instalatéři zítra namontují vodovodní baterii, elektrikáři někdy dodělají elektrické zásuvky a světlo, přestěhuje se lednice a bude opravdu hotovo. Nemůžu tudíž napsat, že bychom měli linku zcela kompletní, pohybujeme se někde v cílové rovince.

Za druhé se zkompletovaly podlahové krytiny. Protože zítra dorazí montéři s interiérovými dveřmi, bylo bezpodmínečně nutné dokončit podlahy v podkroví. To se nakonec podařilo. Přestože nebyl dodržen původní termín montáže, tedy minulý týden, resp. neděle, nijak to nevadí, protože nebyly ohroženy navazující práce. Po montáži interiérových dveří se podlaháři ještě vrátí, aby dodělali lišty a opravili některé nedostatky. To je práce na maximálně jeden den.

V obou případech jsem s výsledkem spokojený a myslím, že se výběr i realizace povedla. Všechno spolu ladí a vzájemně se doplňuje. Zároveň jsme se snažili vybírat střízlivě, takže se to snad jen tak neokouká a vydrží několik módních vln. Uvidíme.

Závěrem ještě musím zmínit, že dorazila dlažba na terasu. V současnosti se pracuje na odvodnění prostoru terasy, vykopaly se spáry, do kterých bude položeno potrubí. Dlažba bude vyspádována tak, aby veškerá voda stékala do dvou odvodňovacích kanálků a drenážní trubkou pak dál podél domu pryč. Za domem se tedy práce chýlí ke konci, počasí bohužel v posledních dnech už není tak pěkné, takže si nejspíš terasy letos už moc neužijeme. Hlavně aby sloužila v budoucnu.

Tak tady budou vznikat všechny ty mňamky

Tedy až dorazí trouba...

Podlahy už jsou kompletní v celém domě

Lišty celkový dojem ještě doladí

Týden podlah – den pátý a šestý

Další dva dny byly, alespoň co se podlah týče, ve znamení dokončení dřevěné podlahy v obývacím prostoru. Důvodem je fakt, že v pondělí se začíná montovat kuchyň, a tak to mělo nejvyšší prioritu. Dnes se podlaha v obývacím pokoji a jídelním koutu opravdu dodělala, chybí tedy už jenom horní chodba a ložnice spolu s rodičovskou šatnou. Po dnešku už je víceméně jasné, že nebude dodržen plán zkompletování podlah během tohoto týdne, každopádně musí být hotovo do středy, kdy dorazí interiérové dveře.

Dobrou zprávou je, že mi včera volali z elektra, aby mi oznámili, že ještě během pondělního dopoledne by měla dorazit správná varná deska. Nemusel jsem proto podruhé měnit, resp. posouvat termín montáže kuchyně. Radši dodám zatím, jak to doopravdy dopadne, se uvidí až začátkem týdne.

Za domem se také něco málo udělalo: byl rozhrnutý štěrk po téměř celé ploše budoucí terasy, za opěrnou zeď byla natažena fólie bránící přístupu vodě k betonovým tvárnicím a hromady hlíny byly rozhrnuty v prostoru podesty a podél západní opěrné zdi. Prostě takové menší ruční zemní práce. To je, myslím, všechno.

Dřevo, všude samé dřevo

A vlastně také trochu skla

Prostor podesty se plní hlínou

Týden podlah – den třetí a čtvrtý

Rychlé tempo prací prvních dvou dní včera a dnes vystřídalo znatelné uvolnění. I přes toto zpomalení však i nadále zůstává v platnosti termín dokončení tento týden, řemeslníci přijdou také v sobotu. Během středy a čtvrtka se dodělalo pouze obložení schodišťových stupňů, ostatní práce stála. Nutno ovšem dodat, že finalizace schodů je podmínkou pro pokračování podlah v podkroví. Dřevěná podlaha byla na beton lepena PUR pěnou, která zároveň plnila vyrovnávací funkci v případě, že nebyly schody zcela rovné. Přestože jsou nyní ještě stále viditelné veškeré nerovnosti, které se samozřejmě po instalaci boční lišty schovají, spojení tmavé krytiny a nerezového zábradlí vypadá skvěle už teď.

Venku před domem zatím tvrdne beton v přední části dvojgaráže, což není vidět. Takže k největšímu viditelnému postupu na stavbě došlo za domem. Zde byly v rámci opěrné zdi dodělány schody na podestu v západní části. Zatím byly jenom vymodelovány z tvárnic, obloženy budou stejnou dlažbou jako terasa. Ta by měla podle posledních informací dorazit příští týden.

Dnes se na pozemku uskutečnila také jedna z posledních schůzek tripartity, jak označuji setkání investor – stavbyvedoucí – stavební dozor. Běžíme už v cílové rovince, proto nepočítám s více než dvěma schůzkami v budoucnosti. Probrali jsme, co se událo, co se uděje, co by se mělo udát a jak by se to mělo udát. Stavební dozor odjížděl spokojený, takže jsem odjížděl spokojený i já.

Nebo jsem tak alespoň odjíždět chtěl. Jenže mě napadlo zkontrolovat dnes dovezené elektrospotřebiče, zejména jestli dorazilo to, co jsem si objednal. Úspěšnost byla 80 % – z pěti přístrojů dorazil jeden jiný, bohužel zrovna varná deska, kterou nutně potřebujeme na pondělí, kdy přijedou montovat kuchyňskou linku. Pro ni je totiž potřeba vyříznout otvor do pracovní desky dle skutečných rozměrů, tudíž musí být fyzicky na místě. A tak začal kolotoč telefonátů já – prodejna, prodejna – dopravce, prodejna – sklad a spousta dalších. Výsledek se dozvím až zítra. Jisté je, že požadovaná varná deska je prokazatelně v Praze, ve skladu vzdáleném 15 km od centrálního skladu mého dodavatele. Dokonce jede i dodávka zboží z Prahy na prodejnu do Ústí nad Labem. Jenže – všechno je dokončené, až když je to papírově vyřízené. A protože se nestačí vyřídit dodací list, faktura, či co, varná deska nejspíš nedorazí... Ach jo.

Zepředu schodiště vypadá pěkně...

... z boku už je to horší

Na schodech se pracuje i za domem

Týden podlah – den druhý

Dnes odpoledne jsem přijel na stavbu a nestačil jsem se divit, jakým tempem pokračují práce na podlahách. V obývacím prostoru už je téměř polovina hotová, připravené je i místo na vsazení skla před krbem. V pracovně je podlahová krytina položena kompletně, stejně tak v obou dětských pokojích a dětských šatnách. To jsem bohužel nemohl nafotit, začaly se totiž také obkládat schody, takže se nelze dostat do patra. Zatím jsou hotové první čtyři (tam, kam se dosáhlo), zítra se udělají další čtyři a tak dále, až bude schodiště kompletní. Rychlost prací je tedy vyhovující, doufám, že i kvalita bude taková. Nebo ještě lépe výborná.

Vzhledem k postupu prací a v rámci ochrany již položené a ne zrovna levné podlahové krytiny před poškozením jsem vydal zákaz vcházet do domu v botách, ode dneška se tedy přezouváme. Moc řemeslníků už nemá a nebude mít důvod do domu chodit, pokud je však popadne neudržitelná touha to učinit, tak jedině v ponožkách.

Před dokončením je také opěrná zeď na terase. Na konci, kde budou schody na podestu, se ještě musí zkompletovat, prostřední část je hotová, na druhé straně se naopak bude zeď rozebírat. Dělníci jí udělali stejně vysokou jako všude, na západním konci by však měla kopírovat terén a postupně klesat. Vzhledem k tomu, že tvárnice ještě nejsou prolité betonem, by neměl být problém docílit kýženého výsledku jednoduše a během velmi krátké doby.

Ode dneška se přezouváme



V pracovně už chybí jen lišty podél zdí

Menší sestra slavné berlínské zdi

Týden podlah – den první

Tento týden bude ve znamení podlah. Dlažby byly dokončeny minulý týden, zbytek podlahových krytin by měl být položen v následujících dnech. Do obývacího prostoru dřevěná podlaha určená pro podlahové vytápění, do pracovny lamino, na schodiště, horní chodbu a do ložnice opět dřevo a do dětských pokojů PVC. Časový plán i finální stav je znám, hurá do práce, ať se práší za kočárem.

Nebo vlastně ne. Včera jsme vynesli všechno nepotřebné haraburdí z domu (polovina dvojgaráže už je zavalená odpadem k odvozu), zbytek na místa s dlažbou, aby měli podlaháři volné pole působnosti. Důkladně jsme vysmýčili, seškrábali nerovnosti, které seškrábat šly, zametli a trochu povysávali. Zabralo nám to zase půl dne, dům ale prokouknul. Prášit by se proto nemělo.

Všechno to začalo tak, že ráno přijel majitel podlahového studia s tajemným kufříkem připomínajícím přenosnou laboratoř. Chvíli dělal cosi, co evokovalo výrobu kokainu kdesi v Kolumbii. Teda – nikdy jsem v takové přípravně nebyl, ale z toho, co jsem viděl ve filmech, si to takhle nějak představuju. Na váze odměřit pár gramů prášku, něco na něj nakapat, přesypat do nádoby, dovnitř hodit další ingredienci, zamíchat a opět naměřit... Jenom s tím rozdílem, že onen prášek byl vzorek anhydritu a cílem bylo změřit vlhkost.

Výsledkem bohudík bylo, že vlhkost je v pořádku a podlaha se proto může začít pokládat. A tak ještě dopoledne dorazili další řemeslníci a pustili se do práce. Během prvního dne stihli vybrousit podlahu v přízemí, zatmelit větší prohlubně (např. kolem krbu) a zarovnat nerovnosti na schodech. V čas mé druhé dnešní návštěvy na stavbě v pozdním odpoledni už byly položeny první metry krytiny na jižní straně obývacího prostoru. Zatím to vypadalo dobře, snad to tak zůstane i nadále.

Nezahálí se ani venku. Opěrná zeď terasy za domem utěšeně roste, dvě šichty tvárnic už jsou na místě, čtyři ještě zbývají. Před domem, resp. na střeše dvojgaráže se dokončuje v přední části zábrana, která bude držet kačírek na místě. Pod ní je mezera umožňující odtok dešťové vody. Pracuje se tedy na třech frontách.

Podlahu nám pokládá majitel firmy osobně

Opěrná zeď roste jako z vody

Poslední část střechy ve výstavbě

Opravy a přípravy

Minulé dny a dnešek byl ve znamení všemožných oprav a příprav na budoucí akce. Asi nejdůležitější z nich je snížení pouzdra na posuvné dveře mezi vstupní chodbou a obývacím pokojem dle požadavků firmy dodávající interiérové dveře. Tedy alespoň doufám. Technik Boulitu se na stavbě zastaví ještě jednou, aby novou pozici pouzdra zkontroloval a vyřkl finální verdikt. Aktuální pohled na pouzdro není nijak lichotivý, bude potřeba ještě nějaké to úsilí, aby se vše vrátilo ne do původního, ale požadovaného stavu.

Druhou změnou je zkrácení šířky interiérových parapetů, o čemž jsem psal minule. Všechny byly dnes sundány, jejich šířka upravena a zítra se opět vrátí na svá určená místa. S oknaři jsme zjistili, že polovina problému byla v jejich šířce a druhá v lenosti zedníků, kteří nedostatečně vyčistili prostor pod okny a nezasunuli tak parapety zcela. I proto byly nadměrně široké.

Dnes také byla v technické místnosti položena úplně první dlažba v domě. Což je na jednu strana další krok k jeho dokončení, zároveň je to také příprava na nastěhování akumulační nádrže, kotle a dalšího vybavení pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Zítra se místnost vyspáruje.

Připravil jsem také prostor pro naše brzké stěhování. Konkrétně jsem z práce přivezl třicet palet a ty rozložil na podlahu v dvojgaráži. Na ně v neděli nastěhujeme nábytek z bytu, ze kterého se bohužel musíme vystěhovat dříve, než se nám podařilo dokončit dům. Před finálním nastěhováním do našeho nového domova tak budeme muset provést „mezipřistání“ v Neštěmicích.

Poslední věcí stojící za zmínku je vložení hliníkové lišty do polystyrenu nad místem, kde dvojgaráž navazuje na dům. Vlastně se jedná o první část oplechování, jehož účelem bude přerušit tok vody po zateplení domu a jejímu průsaku do vnitřku dvojgaráže. Co nevidět přibude i zbylá část na bocích a přední části dvojgaráže.

Pouzdro na posuvné dveře muselo být samo posunuto

První dlažba v domě

Úkol zní jasně: voda nesmí projít!

Vítr v kapse

V uplynulých dnech jsme učinili několik rozhodnutí a na ně navazujících nákupů, které nám pomohly zbavit se přebytečných finančních prostředků na našem běžném účtu. Důvody jsou zcela zřejmé: závěrečná etapa stavby spočívající v zaplňování jednotlivých místností nábytkem a zařizovacími předměty je v plném proudu, dodací lhůty v řádech týdnů, a tak je potřeba vybírat a rozhodovat s předstihem (platit zálohy však předem). Mohu proto potvrdit známé pravidlo, že rozložení nákladů při stavbě rodinného domu vypadá přibližně takto: třetina hrubá stavba, třetina zařizovací předměty a třetina úprava okolí domu.

Přestože si uvědomuji nevyhnutelnost našich kroků, ve světle čísel je někdy potřeba obhájit je také pokud možno nějakým podpůrným pragmatickým argumentem. Všichni čtenáři ekonomických rubrik deníků a časopisů, příp. investoři-amatéři zabloudivší na tento blog již vědí. Úrokové sazby na bankovních účtech pro běžnou klientelu neustále klesají (nebo minimálně nerostou) a stěží pokryjí alespoň inflaci. Je proto rozumné přeměnit peníze, jejichž hodnota je z tohoto důvodu kontinuálně devalvována, na jinou formu, která si dokáže svou cenu podržet déle. Vybavení domu se z tohoto pohledu zdá být více než vhodné. Při slušném zacházení a delších cyklech mezi jednotlivými módními vlnami by opravdu mohla jeho hodnota klesat pomaleji, stagnovat, či dokonce růst. Ovšem pouze za předpokladu, že se některý z rodinných příslušníků – nebo návštěvníků u nás doma – stane slavným a jím použitý nábytek bude možné výhodně prodat v nějaké aukci.

Konec legrace a ekonomických úvah. Co se tedy ve skutečnosti v uplynulých dnech stalo? Jak jsem se zmínil v úvodu, dospěli jsme k několika rozhodnutím. (O jejich náročnosti jsem psal na tomto blogu už dříve.) Konkrétně se jedná o objednání kuchyňské linky, která bude hotová a namontovaná ve dnech 6. a 7. září 2012. Do té doby (snad) bude všechno ostatní hotové. Objednali jsme také podlahové krytiny do celého domu, od dřevěných, přes laminátové a lina až k dlažbám. S těmi souvisí také objednávka obkladů a zařizovacích předmětů do koupelny a na toalety. Je až neuvěřitelné, kolik toho člověk ke své očistě potřebuje. Dalším na seznamu jsou interiérové dveře včetně obložek do obou podlaží. Také nemalá položka rozpočtu. A konečně ložnice. Včera jsme objednali novou postel, rošty, matrace i noční stolky. Naše současné lůžko s námi zaplaťpánbůh nepojede, přeci jenom už má svá nejlepší léta za sebou.

Shrnuto a podtrženo, během července 2012 jsme vybrali a objednali všechno potřebné. Máme už po čem chodit, kde vařit, kde se umýt a kde spát. Naše základní potřeby by měly být saturovány. Na druhou stranu ještě chybí akumulační nádrž, kuchyňské spotřebiče, nové nádobí, sedací souprava, stůl, židle, vestavěné skříně do šaten, věšáky do vstupní chodby, police do spíže, schodišťové zábradlí, garážová vrata...

Vylití podlah

Dnes došlo na stavbě k dalšímu zásadnímu a v podstatě nevratnému kroku. Podlahy v obou patrech byly vylity vrstvou anhydritu, na který přijde už jen finální nášlapná vrstva – dlažba, PVC, lamino, dřevo. Anhydrit má oproti betonu několik málo nevýhod – zejména vyšší pořizovací cenu – na druhé straně ale také spoustu výhod. Mezi ně patří např. jednodušší manipulace během kompletace podlah (což ocení spíše řemeslníci) a také to, že podlahy jsou opravdu rovné, jako když střelí (což oceníme my). To nakonec může i nějaké peníze ušetřit tím, že podlaháři nebudou muset dělat nivelaci a další placené aktivity, čímž se finanční rozdíl mezi betonem a anhydritem zmenšuje.

Podlahy byly vylité a zkompletované během několika hodin a opět se tak ukázalo, že stavět rodinný dům je v dnešní době řádově jednodušší než to bývalo v minulosti. Moderní technologické postupy, strojní vybavení, nové materiály a další vynálezy posunuly stavebnictví do další úrovně, jež se v podstatě nedá srovnávat s tím, na co jsme byli zvyklí před několika dekádami. Všechny možné zlepšováky pomáhají řemeslníkům dosáhnout lepších výsledků během méně času, ovšem pravidlem stále zůstává, že stejně důležitá je také kvalitně odvedená práce. Lidský faktor se tak stává klíčovým a bohužel nejméně spolehlivým faktorem.

Ihned po skončení prací byl dům na 24 hodin uzavřen, aby veškeré chemické procesy v anhydritu proběhly tak, jak proběhnout mají. Cílem bylo udržet co nejvíce potřebné vlhkosti uvnitř domu a zamezit jejímu úniku do okolí. Poté přijde druhá, naprosto opačná fáze, během níž se naopak bude co nejvíce větrat a snahou bude veškerou vodu z omítek a podlah dostat z domu ven. Ta bude trvat minimálně stejně dlouho jako při tvrdnutí betonu, tedy zhruba měsíc (dům ale samozřejmě bude vysychat déle). Pak přijde na řadu instalace krbu, což bude v podstatě poslední stavební zásah v interiéru, nepočítám-li příčku u sprchového koutu a podezdění vany. Nakonec jsou v plánu ostatní finalizační práce – podlahy, vnitřní dveře, parapety, instalace zařizovacích předmětů v koupelně, kuchyně...

Podlahy v obou patrech jsou už zalité anhydritem

První schod už je stejně vysoký jako všechny ostatní

Izolace podlahy v přízemí

V rámci výletu na kolech jsem se stavil také na pozemku a dobře jsem udělal. Nejenže jsem vyřídil další schůzku, provedl jsem také menší inspekci během probíhajících prací. Postup od včerejška byl znatelný, což mě uklidnilo. Polystyrenové desky o síle 12 cm byly už téměř všude, chyběly pouze v části chodby a v technické místnosti. Důvodem bylo, že došel materiál. Přes ně křížem byly na stejné ploše položené také desky extrudovaného polystyrenu o síle 3 cm.

Už včera mě napadlo, že jsem se bůhví proč při modelování kuchyně nepodíval, jaký že polystyren vlastně pokrývá podlahu v přízemí. A tak jsem to udělal, čímž začala moje stresová půlhodinka. Bohužel se potvrdila má předtucha – místo naprojektovaného 100 Z se jednalo o 70 F. Takže místo polystyrenu do základů se pokládal ten na fasádu. Po výměně minerální vaty na půdu se jedná už o druhou botu. Zdá se, že logistiku u izolací chlapci nějak nemají pod kontrolou. Materiál buď dochází, nebo je jiný.

Volám tedy stavbyvedoucímu, abych se zeptal proč. Logické vysvětlení pro to samozřejmě neměl, jediné, co jsem se dozvěděl, bylo, že je to jeho chyba a že pokud na tom budu trvat, tak se to vymění. Jasně, řeknete si, vyměnit. Jenže když už je podlaha skoro hotová, tak by to byla trochu škoda. I když by mě to vlastně nemuselo zajímat. Stavbyvedoucí dodává, že tenhle materiál využívá u všech staveb a že má stejné vlastnosti. Nemá pravdu. Tepelněizolační má horší, to se ale nažene tím, že místo dvou centimetrů se dává extrudovaného polystyrenu centimetrů tři. A co zatížení? Zvládne to? Mělo by, sice to neunese tunu na metr čtvereční, ale jenom 700 kg, i to je pořád dostatečné.

Volám tedy stavebnímu dozorovi, abych mu popsal situaci. Potvrzuje, že izolační vlastnosti jsou opravdu (téměř) stejné, také si ale není jistý zatížením. Ptá se mě na různé věci a způsoby jak že se bude podlaha řešit dál. Na to mu ale nedokážu z mé pozice odpovědět. Končím tedy rozhovor s tím, že zavolám zpátky stavbyvedoucímu a řeknu mu, aby se s ním spojil. Přeci jenom si pokecají asi napřímo líp.

Dělníci sklesle sedí na zemi a před sebou vidinu toho, že jejich dvoudenní práce vyjde vniveč a budou začínat znovu. Skoro by mi jich bylo líto, pokud by se nejednalo o mojí podlahu. Po deseti minutách mi volá stavební dozor s konečným verdiktem. Může se to takto nechat, ale stavbyvedoucí sepíše protokol o změně oproti projektu a zaručí se za to, že podlaha bude mít co se týče zatížení opravdu stejné vlastnosti. Fajn.

Pokud si myslíte, že to tím skončilo, tak ani náhodou. Včera jsme se totiž domlouvali, že větší spáry v dolní vrstvě se budou pěnit. Ptám se tedy, jestli se tak opravdu stalo. Dostávám kladnou odpověď. Zvedám první desku extrudovaného polystyrenu na problémovém místě, kterého jsem si včera všimnul, abych se o tom přesvědčil. Pak druhou, třetí... Nebudu to zdržovat, hádáte správně – hotová byla zhruba polovina. To už jsem nevydržel a podruhé zvýšil hlas. Během laviny slov nehodících se do slušné společnosti bere jeden z dělníků vinu na sebe, hlavně ale bere do ruky pistoli s pěnou a pění všechno, kam ukážu prstem. Běháme tam dvacet minut a pěníme a pěníme. Teď už to snad opravdu bude udělané pořádně. Na konci ještě jednou zopakuju přítomným své požadavky na kvalitu odvedené práce a ujišťuju je o tom, že od nynějška se neobejdeme bez osobní kontroly všeho slíbeného. Bohužel.

Izolace zvedla podlahu o celkem 15 cm

Izolace, všude samá izolace

Základ pro krb

Jak jsem avizoval v posledním příspěvku, od včerejšího dne se na stavbě opět pracuje. Za necelé dva dny se stihlo pár věcí, z nichž nejdůležitější je vybetonování základu pro budoucí krb. Jeho součástí je mimo již dříve hotových rozvodů pro vodu také nově udělaný přívod vzduchu z exteriéru. Ten slouží k lepší funkci krbu, neboť podporuje správné hoření. Po jeho dokončení a částečném zatvrdnutí se pokračovalo pracemi na podlahách, resp. na izolacích podlahy v přízemí. Zatímco v podkroví jsou už polystyreny položeny, v dolním patře se dnes pokládaly a práce budou pokračovat také zítra. Za dnešek se stihla pouze spíž, kuchyň a jídelní kout.

Nelenili jsme ale ani my. Přestože bylo páteční odpoledne a všichni už se těšili na víkend, domluvili jsme si schůzku s truhlářem, abychom se s ním poradili o některých věcech a zároveň mu přednesly svou představu. On na oplátku přinesl nějaké návrhy, které už předem udělal. Poté jsme nechali planých řečí a teorie a přešli k praktickému testu. Využili jsme toho, že pracovna byla plná balíků polystyrenu a modelovaly s nimi budoucí kuchyňskou linku. Takový balík je lehký a jednoduše přenositelný, za pár minut si s ním vyzkoušíte různé tvary a rozměry. Opět se potvrdilo, že spousta věcí na papíru vypadá jinak než v realitě, takže není nikdy na škodu opravdu si je vyzkoušet v terénu. Tentokrát však bohužel test přinesl víc otazníků než odpovědí, některé odepsané varianty se totiž změnily v možné, a tak budeme mít víc bolehlavu z přemýšlení. Holt, co se dá dělat.

Už jenom připojit krb a je hotovo

Polovina přízemí je už pokryta polystyrenovými deskami

Model kuchyně, a to včetně lednice (dva balíky na sobě)

Štuky a podlaha v podkroví

Sice jsem na pozemku od posledního příspěvku byl několikrát, nikdy však nebyl postup takový, aby stálo za to něco napsat. Nejspíš za to mohly dva prodloužené víkendy na začátku května za sebou, které sváděly spíše k lenošení a odpočinku, než k práci. Za poslední týden se ale zase začalo budovat a pokrok je znát.

První, co mě po vstupu do domu napadlo, bylo, že je tady nějak uklizeno. A opravdu – pomalu se schyluje k betonáži podlah, a tak mizí vše, co není bezprostředně potřeba. V domě je minimum věcí oproti mé poslední návštěvě, nic se neopírá o zeď. Igelity chránící velké prosklené plochy jsou sundané, do místností proto proudí více denního světla. Navíc bylo demontované bednění schodiště, takže je zde opticky zase více místa. A do toho byly – kromě pár výjimek – dodělány štuky v celém přízemí.

To vše dohromady zvětšilo spojený dolní prostor, kterému začalo naše nové schodiště dominovat. Mě osobně se moc líbí, myslím si, že opravdu nebude plnit pouze úlohu cesty do podkroví, ale bude celý prostor také doplňovat. Ještě bude vyšperkované světly a dřevěnými obložkami, takže stále ještě nemá svůj finální vzhled, pouze tvar.

Jak už jsem se zmínil, další etapou bude betonáž podlah. V podkroví už byly na podlahu položené téměř po celé ploše polystyrenové desky sloužící jako tepelná izolace. Do nich byly vyřezány cestičky pro různé trubky vodovodní a teplovodní, stejně tak husí krky plné kabelů. V přízemí však ještě zbývá – co se podlah týká – to téměř nejdůležitější, tedy položení trubek podlahového vytápění. K tomu dojde v následujících dnech, a pak už se bude betonovat, resp. anhydritovat.

Také ještě zbývá pár nedodělků u řemesel, např. několik elektrických zásuvek, nadstřešní část komína, něco málo metrů trubek pro vodu atp. Byly také (snad) napraveny škody po elektrikářích, kteří si nebrali servítky, a kabely táhli místo pod parotěsnou fólií skrze ní. Takto vzniklé řešeto bylo zazáplatováno a v co možná největší míře se podařilo obnovit funkci této fólie. Vypadá to ale, že se jede podle časového plánu a termín nastěhování září/říjen 2012 je reálný.

V domě je uklizeno a prosvětleno

Schodiště svým tvarem doplňuje spojený obytný prostor

V podkroví podlahu pokrývají desky polystyrenu

Parotěsná fólie už není jako řešeto