Trubice přemýšlejí

Po dlouhé době bylo u nás zase stavebně živo, dorazilo totiž celkem pět montérů. Na pořadu dne byly poslední dvě důležité akce odehrávající se v interiéru, konkrétně v technické místnosti, ostatní už budou záležitostí bezprostředního okolí domu. Mohu snad proto konstatovat, že to bylo opravdu naposledy, kdy jsme po někom museli uklízet stavební nepořádek uvnitř (a že ho bylo). Co se tedy dnes tak důležitého událo?

Jak jsem se zmiňoval již v minulém příspěvku, na řadu (konečně) přišlo zprovoznění solárních kolektorů, které jsou na střeše už téměř sedm měsíců. Ode dneška tedy plní svou funkci, kterou je technicky vzato ohřev vody jak pro vytápění, tak pro osobní hygienu, finančně vzato šetření nákladů na energie, které by k tomu byly jinak potřeba. Chtělo by se mi napsat, že je škoda, že nemůžu porovnat náklady před a po jejich instalaci, ale není to tak docela pravda. Sice zatím nemáme zkušenosti s celoročním provozem domu, ale vracet zpět by se mi nechtělo. I bez tohoto empirického důkazu totiž věřím, že v konečném důsledku se náklady na nákup a instalaci solárních kolektorů vrátí a ony se vlastně zaplatí samy.

Druhou dnešní akcí bylo dokončení regulace vytápění domu, což úzce souvisí s akcí první. Celému systému bylo zapotřebí dát řád, nebo jinak řečeno mozek, jenž tento řád zajistí. Všechny komponenty – krb, elektrický kotel, solární kolektory, akumulační nádrž, čerpadla apod. – musí být řízeny a usměrňovány tak, aby byl jejich provoz co nejúspornější a výsledků dosaženo co nejefektivněji. To počínaje dneškem zajišťuje inteligentní elektronika od Viessmanna, která se tímto také podílí na šetření nákladů. Jistě, první zimu jsme bez regulace přežili (a přežili bychom jistě i zimy další), stávalo se však, že bylo tepla buď málo, nebo naopak hodně. To už by se tudíž opakovat nemělo.

Teprve po dnešku je tedy systém vytápění opravdu kompletní, vše, co jsem měl v plánu, je na místě. Ovládání je jednoznačně komfortnější, ovšem možností nastavení narostlo a máme se tak zase co učit. Systém totiž není ještě zkalibrovaný a patřičně vyladěný na nás a naše potřeby. To je záležitostí našich budoucích zkušeností a individuálních požadavků. Takovéto učení je však pro mě spíš zábava, takže se konečně naplní Komenského heslo škola hrou.

Mozek celého systému: regulace od Viesmanna

Dnes poprvé jsme ekologicky ohřáli vodu na více než 60 °C

Finální stav rozvodů v technické místnosti

Po půl roce

Po čtyřech měsících se opět vracím k psaní blogu o naší stavbě, abych zachytil aktuální situaci a dění od začátku roku. Tato pauza byla vynucena tím, že zima byla letos opravdu dlouhá, a tak se nedalo nijak pokračovat. Veškeré hlavní aktivity – finální zemní práce, plot, zpevněné plochy atp. – se totiž v budoucnu budou opět odehrávat venku, nezbývá tudíž než vyčkat na příhodné teploty a celkově na lepší počasí. Když v polovině dubna zima konečně řekla své definitivní sbohem, vystřídaly jí časté deště, takže půda doposud neměla šanci vyschnout.

Když nad tím tak přemýšlím, ve skutečnosti už se nejedná o stavbu. Jak je patrné z názvu dnešního příspěvku, tak už šest měsíců v domě bydlíme. Avšak přestože dům jako takový stojí, je zapotřebí zvelebit jeho okolí a vnitřek. I když se vesměs nejedná o nic závratného, je stále co zařizovat, přidělávat, přivrtávat a smontovávat. Co se tedy změnilo?

Až na obývací prostor, kde není mimo lampy nic, a na ložnici, kde je jen objímka s žárovkou, máme všude lustry. Celý dům je tedy už osvětlen a netápeme ve tmě. Posun od dob běhání s dvěma lampičkami z místnosti do místnosti znatelný. Nakoupili jsme také další zařizovací předměty ulehčující každodenní provoz, jako jsou například držáky na ručníky, dávkovače mýdla a garnyže, takže bydlíme civilizovaněji než v začátcích. Doladili jsme i některé designové záležitosti, kam patří zejména dokončení dominanty obývacího pokoje, tedy krbu. Výklenek vedle krbové vložky je už zcela zaplněn imitačním dřevem. Stálo to několik várek břízových větví prošlých cirkulárkou a neuvěřitelné množství času stráveného skládáním jednoho kousku vedle druhého a kombinováním různých průměrů tak, aby dokonale zaplnily vymezený prostor.

Suma sumárum se dá konstatovat, že vnitřek domu máme kompletně zařízený, a to včetně dětského pokoje, který se podle mne povedl. V podstatě nám chybí už jen pohovka do obývacího pokoje, to však bude ještě běh na dlouhou trať.

Po půl roce pravidelné docházky na poštu jsme si konečně pořídili poštovní schránku. Myslím, že zatím nám do ní chodí jenom letáky, ale jednou se určitě zadaří a najdeme i nějaký dopis. Dalším úspěchem je dokončení, resp. doladění zabezpečovacího systému dle našich požadavků. Trvalo to dlouho, ale nakonec se to podařilo. Koupili jsme také 10 m³ tvrdého dřeva do krbu. Až bude dřevník, tak bude pěkně vyskládané, zatím je složené na hromadě na terase, kterou z poloviny zabírá. Nic dalšího hodného za zmínku mě už nenapadá.

A co nás ještě letos čeká? Mimo již zmíněného dřevníku je začátkem května – přesně sedmého – nahlášený termín na zprovoznění solárních panelů a regulace vytápění. Konečně si tedy snad trubice na sebe začnou vydělávat a v létě si elektrický kotel ani neškrtne. Zároveň by nemělo docházet k přetápění domu a takto zbytečně vzniklým nákladům. Dále bychom rádi naposledy pozvali bagristu a dodali pozemku finální podobu. Dodělá se také dvojgaráž, kde chybí ještě jednou zbrousit sádrokartony, pak vymalovat a na podlahu epoxidový nátěr. Plus ještě pár dalších drobností, jako jsou venkovní kohoutky a zásuvky. A jako třešnička na dortu, pokud půjde všechno podle našich představ, se dodělají zpevněné plochy před domem. Zatím bez plotu a brány s pojezdem, bohatě bude stačit normální přístup do domu.

Slavnostně prohlašuji krb za dokončený

Poštovní schránku ještě musím označit

Tohle všechno jednou prolétne komínem

Po měsíci

Listopad uběhl jako voda a než jsme se stačili pořádně rozkoukat, bydlíme v novém domě už měsíc. Postupně se zabydlujeme, kupujeme další potřebné vybavení a svítidla (lustry už jsou skoro v celém domě) a učíme se využívat veškeré zařízení a přístroje. Pravidelně zatápíme v krbu, zvykáme si na každodenní režim spojený s pracovními povinnostmi a s každým dalším přibývajícím dnem nám to přijde snazší a přirozenější. Příroda se však chystá k zimnímu spánku, teploty proto klesají stále níž a níž a nebude dlouho trvat, než napadne první sníh. Co důležitého se tedy během prvního měsíce událo?

Vedle zapojení (ovšem stále ne zprovoznění) solárního systému je nejdůležitější událostí změna produktu v oblasti dodávky silové elektřiny z dočasného na trvalý. Konečně se mi totiž podařilo nahradit jednotarifní stavební proud příjemnou sazbou D45d, která zajišťuje dodávku silové elektřiny v nízkém tarifu 20 hodin denně, ve vysokém poté 4 hodiny denně.

Předcházelo tomu však řada komplikací na straně ČEZu, který beze zbytku využívá možnosti vyřídit žádost o změnu do 30 dní. Proč by taky pospíchali a měnili tarif na levnější? Navíc když po více než měsíci konečně přijde návrh smlouvy, neumí uznat svou vlastní chybu, snaží se práci přehodit na klienta a v případě smlouvy sepsané pracovníkem ČEZu v neprospěch ČEZu je schopný již uzavřený a podepsaný kontrakt prohlásit za neplatný a vyděračskými technikami nutit zákazníka k podpisu smlouvy nové, pro ČEZ výhodnější. Holt je to monopol a funguje zde „chceš proud, skákej, jak mi pískáme, jinak si nezatopíš a televizi nepustíš“. Nehodlám proto po těchto hrozných a potupných zkušenostech odebírat silovou elektřinu od společnosti využívající mafiánské techniky.

Dorazila také nová popelnice, takže už nemusíme igelitové pytle s odpadky distribuovat všude možně. Zdá se to jako banalita, ale absence popelnice přidělává docela dost starostí. Podařilo se také odvézt veškerý stavební nepořádek z dvojgaráže, takže už zde zůstaly pouze věci potřebné, či upotřebitelné. Byla toho pěkná hromada. Většinu jsem odvozil po částech v autě, o velké, neskladné a těžké věci se však musel postarat stavbyvedoucí. Po přidělání garážových vrat do dvojgaráže nejspíš opět nějaké další věci přibudou, neboť se přestěhují z technické místnosti, nebude toho však moc.

Ke dvojgaráži se váže také poslední událost. Byl dokončen omyvatelný sokl i zde, navíc byla nopová fólie přidělána v horní části lištou, která by měla zabránit zatékání vody. Snad už proto nebudou zdi dvojgaráže vlhké, během zimy co nejvíce vyschnou a na jaře dokončím interiérové malby i v příbytku pro auta.

Co se bohužel nestihlo, jsou finální terénní úpravy. Chtěl jsem nechat zakopat oba IBC kontejnery na dešťovou vodu vedle dvojgaráže, napojit je na drenážní a okapní systém, srovnat terén podél domu a zbavit se hromady hlíny za domem. Kvůli počasí se to však nepovedlo, téměř každý den pršelo a půda nestihla vyschnout. Nezbylo proto než bagr odvolat a přesunout zemní práce až na jaro.

Zcela nová, ještě nepoužitá nádoba na odpad

Ve dvojgaráži zůstala pětina věcí

Solární spolek

Po delší době se u nás zase děly nějaké stavební práce. Nebo spíš montážní, stavebních už moc nebude, a pokud nějaké větší, tak až příští rok. Letos zbývá pouze dokončit několik drobných nedodělků, než udeří zima. Mezi ně patří např. dodělat fasádní sokl na dvojgaráži nebo zadělat díru ve zdi okolo trubek od solárních panelů.

Ale zpátky k tomu, co se vlastně událo. Tramtadadááá – konečně se podařilo propojit solární panely s akumulační nádrží. Čekali jsme dlouho, ale nakonec vytvořily panely a banda za pomoci topenářů nový zájmový spolek. Spolčili se do systému, jehož největším zájmem bude ušetřit nám peníze, ovšem až po tom, co jich sám spolyká dostatečné množství. Cesta pro teplonosnou kapalinu, vedoucí od čerpadla v technické místnosti dále nosnou zdí až na půdu, zde podlahou ke střeše a větracími taškami ven k panelům, skrze ně a stejnou cestou (ovšem v opačném pořadí) zpět je tedy kompletní.

Nyní budeme opět čekat a doufat, že nebude trvat dlouho, než se dostaví expert, který umí celý systém oživit a naregulovat. Pak doufám přinese nějaký užitek, pokud možno nemalý. Nové trubky a budíky zatím celý systém – alespoň na první pohled – zkomplikovaly a v technické místnosti to nyní vypadá jako na těch fotkách, které jsem ještě před rokem studoval. Dát do kupy takový systém opravdu není žádná legrace.

Prostupy střechou jsou zajištěny odvětrávacími taškami

Na půdě se vedení napojilo na stávající trubky...

... a odtud dál až do akumulační nádrže

Sluneční energie

... je pro každého člověka zadarmo. Aspoň prozatím. Tak proč toho nevyužít? Respektive, proč tuto energii nevyužít k topení a přípravě teplé užitkové vody? Pesimista ihned namítne, že je nutné uhradit prvotní investiční náklady. Ano, to je samozřejmě pravda, zadarmo totiž neznamená, že je bezcenná. Ceny solárních panelů či celých setů však v posledních letech dramaticky klesly a už nejsou výsadou těch nejbohatších. Netvrdím, že jsou za hubičku, ale podle mého názoru lze dnes solární kolektory – jak zní správný název – pořídit za rozumnou cenu a návratnost investice v čase je akceptovatelná. I v tomto portfoliu výrobků lze samozřejmě nalézt produkty levné a dražší, kvalitní a méně kvalitní, konečná volba je vždy na investorovi.

A tak jsem volil i já. Ze dvou základních možností na trhu jsem vybral vždy tu, která je pro nás lepší. V případě volby mezi nákupem celého solárního setu od jednoho dodavatele, nebo nákupu jednotlivých komponent od různých dodavatelů jsem vybral variantu číslo dva. Možná by nákup uceleného setu ušetřil práci montérům, nikdo mě však nepřesvědčil, že všechny součásti vyrábí v požadované kvalitě. Jeden výrobce se zaměřuje na bojlery, druhý na kolektory, třetí na akumulační nádrže... A tak jsem vždy objednal u každého to, co podle mě umí nejlépe.

V případě volby typu samotných kolektorů – tedy volby mezi plochými a trubicovými – jsem se také přiklonil k druhé variantě. Chceme je částečně využívat také k ohřevu vody k topení (což je v případě použití akumulační nádrže automatické), navíc mají trubicové kolektory papírově lepší vlastnosti, dokáží využívat sluneční energii větší část dne i roku a ještě efektivněji. Údaje udávané výrobci byly většinou podloženy také zkušenostmi uživatelů na různých diskuzních fórech a cenový rozdíl byl, jak říká klasik, zanedbatelný. Volba ovšem nebyla zas tak jasná, jak by se mohlo zdát. Stálo to pár dní bolehlavu, věřím ale, že jsem vybral správně.

Po dnešku tedy náš dům zdobí tři nové solární kolektory, spojené do jedné souvislé plochy. Na střeše drží za pomocí osmi pozinkovaných háků, pospojované jsou šroubením a zbývá zapojit je na samotnou topnou soustavu. Hlavní část rozvodů z technické místnosti na půdu a zpět už byla přichystána během hrubé stavby, chybí tudíž pouze napojení kolektorů na půdě a v přízemí na akumulační nádrž. K tomu by podle plánu mělo dojít během příštího týdne. Plány ovšem v poslední době moc nevycházejí.

Těsně před dokončením jsou i další dvě stavební záležitosti. Na fasádě se pracuje každý den, chybí už pouze polovina severní stěny a dvojgaráž. Bohužel se zjistilo, že jeden vnější parapet má jiné rozměry než požadované a náhrada bude (snad) dodána až v úterý. Může se však dokončit zbytek a montáž tohoto jednoho parapetu udělat dodatečně. Také ve dvojgaráži už je všechno hotové, byly zatmeleny mezery mezi sádrokartonovými deskami stropu. Zde tedy chybí už pouze vymalovat a namontovat garážová vrata. Když půjde vše podle plánu, bude do konce října hotovo.

Kolektory jsou na slunečné, jižní straně střechy

Zatím jsou tři, do budoucna se možná rozmnoží

Ve dvojgaráži přijdou ke slovu malířské válečky

Technologie

Téměř žádný rodinný dům se dnes už neobejde bez moderních technologií. Je jen otázkou individuálních preferencí a zejména finančních možností každého stavebníka, kolik si jich do svého domova pustí. Bude-li někdo chtít, může mít dálkově ovládané téměř cokoliv a může kontrolovat, regulovat a měnit nastavení přístrojů po internetu v podstatě z jakéhokoliv místa na zeměkouli. Aniž člověk udělá jediný krok, stisknutím tlačítka zapne topení, spustí žaluzie, ztlumí osvětlení... Nebo dokonce ani tlačítko mačkat nemusí, čidla, senzory, čipy a elektronická regulace udělá všechno za něj.

My jsme se vydali cestou minimalistickou a v domě máme v podstatě to, co je dnes již standardem. Jak jsem se již zmínil, byly včera zprovozněny televizní rozvody, dnes se k nim přidaly rozvody datové. Funguje nám tedy internetové připojení, které je od přijímače na stožáru pod televizní anténou rozvedené po kabelech do všech obytných místností v domě. V pracovně ještě přibude wi-fi router, který bude šířit signál i mimo dům, např. budeme-li chtít číst aktuální zpravodajství na terase, nebo prostě na pohovce pomocí mobilního telefonu.

Zapojen byl dnes také kabelový, nebo chcete-li drátový elektronický zabezpečovací systém. Zvolil jsem jej spíše než bezdrátový, protože si myslím, že šíření signálu po kabelu je prostě spolehlivější než bez něj. A navíc se nemusí pořád měnit baterky. Takže už máme náš majetek střežen několika pohybovými a také požárními čidly. Celý systém je rozdělený po patrech, to znamená, že lze zapnout noční režim, kdy je zakódované pouze spodní patro. Věřím, že zabezpečovací systém přispěje nejen k našemu klidnějšímu spánku, ale ve spojení s dalšími opatřeními také odradí případné nezvané hosty.

Nahoře přijímač signálu televizního, dole datového

Na různých místech...

... jsou různá čidla

Další krůčky

V minulých několika dnech a dnes byly provedeny další krůčky, na jejichž konci je naše přestěhování. Jedná se opravdu o malé části, v celku však nezanedbatelné. Už během víkendu jsme přestěhovali nábytek z dvojgaráže do domu. Menší část, o jejímž umístění bylo rozhodnuto už dříve, přišla do pracovny, ostatní věci, které doposud nemají určení, do nevyužívaného dětského pokoje v podkroví.

Řemeslníci připevnili skládací schody na půdu, nemusíme už tedy používat neoblíbený a neskladný starý žebřík. Ten byl nadobro vystěhován z domu, od nynějška budeme při cestě na půdu využívat tyto nové schody.

Dnes byly také dokončeny práce na rozvodech TV signálu. Anténa a rozvody na půdě byly udělány už dříve, dnes byly zprovozněny všechny přípojky a v technické místnosti nám přibyla na stěně nová krabice. V ní budou soustředěny nejen rozvody TV signálu, ale také internetu. Ten bude zapojený zítra. Ve čtvrtek by měli dorazit také montéři elektronického zabezpečovacího systému, zloději proto mají dnes v noci poslední šanci.

Ke konci se chýlí také práce na podlahách (hurá). Jsou hotové všechny povrchy a lišty kolem stěn, stejně tak lišty přechodové. Chybí pouze ty do dětských pokojů a boční lišta schodiště u třech stupňů. Plán dokončení je stanoven na tento pátek (i když je svátek). Fotky nahraji později, až bude hotovo kompletně.

Také instalatéři/topenáři se činili a hotová je dřezová baterie v kuchyni, připevněny jsou umývátka i se skříňkami v na obou WC a také dveře do sprchy. Chybí tedy už jen přimontovat boční skříňku v koupelně a hlavně zkompletovat topný systém v technické místnosti, abychom mohli topit a vyrábět teplou vodu na sprchování a koupání. Akumulační nádrž a ostatní komponenty podle posledních informací dorazí v pondělí. Podobné zprávy už ale byly několikrát změněny, neberu je proto jako jistou věc.

Také venku se pokračuje. Přední část dvojgaráže je v podstatě hotová, chybí dodělat designové a pohledové části. Pak samozřejmě odvézt veškerý nepořádek nashromážděný uvnitř a dokončit interiér. Práce na den, maximálně dva.

Za domem už je kompletně hotová opěrná zeď. Dokončeny byly také její stříšky, veškerá energie dělníků se nyní soustřeďuje na dlažbu. Dlaždice mizí z přepravních palet a nacházejí své místo na terase. Zatím se dočkala zhruba čtvrtina z nich, počasí se bohužel má zkazit, takže uvidíme, jak budou práce pokračovat. Tak, to by mělo být všechno, snad jsem na nic nezapomněl.

U schodiště se ladí každý detail

Sprchový kout je připraven k použití

Na půdu vede nový žebřík

Stříšky opěrných zdí hotové, dlažba v procesu

Vydlážděno jest

Poslušně hlásím, že k dnešnímu dni byly kompletně dokončeny obklady na obou toaletách, stejně tak v koupelně. Včera dorazily chybějící mozaiky, ty se umístily na svá místa, doobložila se vana a máme hotovo. Stejně tak i dlažby jsou kompletní. V koupelně, dolním WC a většina ve vstupní chodbě se udělala již včera, zbyl pouze úzký proužek, aby se dalo odejít z domu a zamknout za sebou. Dnes se dělaly sokly, spárovalo se a dokončovaly dokončovačky, výsledkem je, že si můžu odškrtnout dovršení další etapy. (Tedy až na sokly kolem dveří, ty se ale musí udělat po jejich montáži.) Časový plán byl dodržen, v pondělí tudíž můžou přijít podlaháři..

Další události se staly už včera. Nejdůležitějším je nejspíš fakt, že se začala zdít opěrná zeď za domem. Zatím jsme u ztraceného bednění, které bude tvořit základ zdi, už nyní je ale patrný tvar a velikost budoucí terasy. Celková plocha by měla být cca 60 m2, plus zhruba dalších 15 m2 podesta. Prostoru by proto mělo být dost. Pokud půjde všechno podle plánu, budeme si terasy moct užívat už letos. Všechno opět záleží na rychlosti dodání dlažby od výrobce.

Včera nám na střeše také přibyla televizní anténa. Drží jí kovový stožár kotvený do podlahy na půdě a do krokve. Myslel jsem si, že bude větší, ale snad se jedná jenom o výsledek miniaturizace a technického pokroku a i s tímhle prckem budeme mít dostatečný signál. Stálo mě to opět trochu nervů, když mě montéři volali, že jsou televizní zásuvky udělané špatně, že je potřeba všechno předělat, protože jinak se ta anténa zapojit nedá a na televizi se koukat nebudeme. Po několika podobných zkušenostech z minula jsem zachoval takřka stoický klid, zavolal stavbyvedoucímu a po jeho setkání s montéry na stavbě a vysvětlení stavu věcí se situace otočila. Rozvody jsou udělané dobře, zapojit se to dá a fungovat to bude.

Po práci jsme se ve třech – já, stavbyvedoucí a zástupce dodavatele garážových vrat – sešli, abychom prodiskutovali technické detaily. Tedy upřímně, já tam byl spíš do počtu, ale důležité je, že se dohodlo kam a jak umístit nosníky na kování vrat, kde by měl být přívod elektrické energie a kam vyříznout jakou díru do sádrokartonu. Mohou tak pokračovat také práce na dvojgaráži, to znamená dokončení rozvodů, montáž sádrokartonů na strop a dodělání omítek. To by mělo být pro dnešek snad všechno.



V přízemí je dlažba položena klasicky...



... v podkroví na koso



Obraz lidstvo přenáší již od roku 1878



Práce na terase se teprve rozbíhají

Terasa bude mít nepravidelný tvar

Zábradlí

Včera a dnes se nám do domu montovalo zábradlí. Tedy, ono se samozřejmě nemontovalo samo, přijeli zámečníci a všechno připevnili na své místo. Jako první se vysekaly části Ytongu v podestě tam, kde jsou čtyři nohy od zábradlí. Poté se v každé části vyvrtali dvě díry a pomocí chemických kotev se tělo zábradlí usadilo na své místo. Pak přišlo na řadu měření a vrtaní děr do boku schodů, odkud povedou dráty do madla zábradlí. Pak už se nasadily dráty tvořící výplň zábradlí a bylo hotovo. Skoro.

Po skončení celodenního malování jsem si naši novou dominantu pořádně prohlédl a přišel na menší nesrovnalost. Délka drátů byla vyměřena od horní části schodů, která je však nerovná. Takže to vypadalo, jako by každá dvojice drátů, která je připevněná k jednotlivému schodišťovému stupni, byla pokaždé někde jinde. Na jednom schodu výše, na druhém zase níže. Nedalo mi to a druhý den jsem na to dodavatele upozornil.

Uznal, že to opravdu nevypadá dobře a shodli jsme se na tom, že je zapotřebí měřit vzdálenost od spodní hrany schodu, horní snad už pojistí podlaháři. Byl jsem až překvapený jeho ochotou všechno bez problémů předělat a s jakou vervou se do toho pustil. Na pomoc si zavolal kolegu a strávili na tom v podstatě další den. Nejdříve všechny díry převrtat, staré zadělat, přemalovat a poté drát po drátu zkrátit, udělat nový závit a nasadit na nové místo. Novou metodou odměřování od spodní hrany nebyly totiž dráty dostatečně dlouhé, použili se však vždy ty ze schodu níž. Celá sada se tak posunula směrem nahoru, ty nejdelší se však musí vyrobit znovu a měly by dorazit v pondělí.

Po této dnešní úpravě už zábradlí vypadá opravdu skvěle, a to i bez chybějících dvou drátů. Co teprve s nimi! Schodiště tvořící dominantu obývacího prostoru dostalo rovnocenného kolegu a dohromady vytvářejí dokonalou dvojici. Mám z toho opravdovou radost.

Až úplně zapadla další důležitá událost. Dnes byla dokončena přípojka elektrického proudu, takže už máme „šťávu“ až v domě. Z kiosku u silnice zmizela zásuvka, a tak už nám nikdo nemůže krást načerno proud. (Což se snad nedělo.) Hlavní elektrorozvaděč v technické místnosti je už také kompletní a je v něm pojistek víc než dost. Přestože nepatří k největším – viděl jsem už i třikrát větší – myslím, že nebude úplně jednoduché se v něm zorientovat. Alespoň ze začátku. Před dokončením je také kompletace zásuvek a vypínačů, a to nejen v domě, ale také ve dvojgaráži.

Mimo to také pokračujeme v malování. Plán byl skončit zítra, nejspíš to ale budu muset o jeden den protáhnout. Došlo totiž k několika změnám v barvách, což s sebou neslo předělávání, které samozřejmě nějaký čas zabere. A když těch změn je víc, musí se změnit i plán. Takže snad v pondělí.

Nosná část je fixována na místě

Každá noha drží na dvou chemických kotvách

Výsledek je super

Interiér díky zábradlí tak nějak zdomácněl