Hotovo šmitec

V předchozích příspěvcích jsem popisoval, jak bylo nutné předělat hydroizolaci u dvojgaráže a jak se vlekla práce na zpevněných plochách před domem. Přestože na těchto dvou věcech stály další navazující akce, pustil jsem se alespoň do dokončení interiéru dvojgaráže, neboť to se dalo udělat i tak. V podstatě se jednalo o jednoduché malířské práce, kdy na sádrokartonový strop přišla nejdříve vrstva Primalex Struktury a na ní poté dvě vrstvy bílé. S oblepováním a penetrací celkem pět dní, bohužel se při chození do práce nedá za den udělat více než jedna vrstva.

Horší už to bylo s podlahou. Tu jsem se rozhodl natřít epoxidovým nátěrem, což pro mne byla oblast nepoznaná. Pokud obě složky – samotný epoxidový nátěr a tvrdidlo – smícháte dohromady, máte v závislosti na vnější teplotě zhruba půl hodiny na to, abyste takto vzniklou směs upotřebili. V opačném případě vám zbyde barevná hrouda vhodná jenom na vyhození. Má to sice tu výhodu, že máte za chvíli hotovo, ovšem než jsem poznal, že je to opravdu jednoduché, byl jsem trochu ve stresu. Ve skutečnosti je technologický postup stejný jako u jakékoliv jiné barvy. S oblepováním a penetrací to zabralo další čtyři dny práce, plus vysychání a tvrdnutí nátěru. Výrobce udává tři dny, ovšem vzhledem k tomu, že venku už nebyla letní teplota, jsem tomu nechal raději týden.

Když bylo toto všechno hotovo, mohli jsme konečně nastěhovat všechny věci zpět do dvojgaráže. Nebo bych měl spíše napsat vystěhovat ven z domu, takže máme konečně po měsících volnou vstupní chodbu a do technické místnosti se vejde víc e než jeden člověk. Rázem se celý dům zdá o něco větší a dveře na spodní WC se dají opět otevírat více než do jedné třetiny. Zabralo to sice celé odpoledne, ale výsledek stojí za to. K dnešnímu dni můžu interiér dvojgaráže prohlásit za dokončený.

Make up

Dvojgaráž i samotný dům postupně získávají svou konečnou podobu. Tvar, rozmístění i rozměry byly dány už dříve, posledních pár dní se pracuje na finálních povrchových úpravách. Dalo by se říci, že se jedná o jakýsi make up, protože to není nic funkčně důležitého, veskrze jde opravdu pouze o designové záležitosti.

Co se dvojgaráže týče, jsou kompletně hotové omítky vnější i vnitřní (ty ještě nestačily ani pořádně zaschnout), před dokončením je také sádrokartonový strop. Na mně bude vnitřek vymalovat, na strop opět neoblíbená Struktura a pak všechno dvakrát vybílit. Barva přijde také na podlahu, rozhodl jsem se pro epoxidový nátěr, který vyhovuje jak užitnými vlastnostmi, tak cenou. Doufám, že počasí bude přát a podaří se mi všechno dodělat ještě letos. Hotové je také oplechování střechy, resp. stěn kolem dvojgaráže. Vyjma zmíněných maleb už proto chybí pouze vrata.

Finální povrchovou úpravu už má z poloviny také samotný dům. Fasáda je dokončena na východě a na jihu. Na střechu byly připevněny okapy a svody – zatím samozřejmě pouze na jižní polovině, druhá bude dodělána spolu s fasádou na severu. V rámci prací na fasádě se zároveň montují i exteriérové parapety a dělníci po přestěhování lešení vždy strhnou ochranné fólie z francouzských dveří a oken. Už nyní se tedy můžeme kochat konečnou podobou domu, kterou nekazí žádné nedodělky, či preventivní zakrytí. Pro dokonalý dojem je ještě potřeba umýt okna, ale to také jednou bude...

Jinak pouze pro úplnost: teplá voda nám stále neteče a truhláři se zatím neozvali. Majitel firmy nezvedá telefon, uvidíme, kdo nakonec šatny dokončí.

Make up dvojgaráže uvnitř: ještě spousta práce

Make up dvojgaráže zvenku: moc toho už nechybí

Make up domu poprvé: z poloviny hotovo

Make up domu podruhé: z poloviny nedokončeno

Barvy, barvy, barvy

Včera se mi podle upraveného plánu konečně podařilo dokončit vnitřní malby. Tedy, abych byl úplně upřímný, ne tak docela, protože se v kuchyni a koupelně dodělával štuk. Takže ještě pár metrů čtverečních chybělo, ty už ale neberu jako nedodělek. 99,98 % bylo tedy hotových včera, ten zbyteček jsem dodělal dnes. I tak jsem ale oficiálně malování ukončil včera, protože to zní líp. Konec, ať se v tom nezamotám.

Neznamená to však, že jsou interiérové barvy dokončené zcela. To bohužel ještě chvilku potrvá. Po mě jako hlavní výkonné jednotce totiž nastoupila jednotka opravná, neboli korekční. Pomocí malého štětečku a bílé barvy upravuje nepřesnosti objevivší se po sundání krycích pásek. Někdy totiž barva pod ně i přes veškerou snahu zateče, nebo se naopak kvůli nim nedostane tam, kam se dostat má. Klasický příklad je kolem oken a francouzských dveří. Je také zapotřebí zlikvidovat jakýkoliv další nedodělek, aby byl výsledek opravdu perfektní.

Tou opravnou jednotkou je má krásnější polovička a na rovinu – vůbec jí tu práci nezávidím. Je to pěkná piplačka a moc to neutíká. Někdo to ale bohužel udělat musí, mně stačí, že to nejsem já. A protože je manželka šikovná, jde jí to od ruky jedna báseň. Až bude opravdu všechno doděláno a opraveno, budeme se muset vrhnout na poslední fázi, jíž je celkový úklid, což jistě nebude o moc příjemnější. Ale nebudu malovat čerta na zeď předčasně, momentálně se můžeme těšit s nových barviček.

Vstup se ještě musí uklidit

V obývacím prostoru se střídají odstíny hnědé a bílá

Bílou září i krb a komín

V dětském pokoji jsou barvy na přání budoucí obyvatelky

Zábradlí

Včera a dnes se nám do domu montovalo zábradlí. Tedy, ono se samozřejmě nemontovalo samo, přijeli zámečníci a všechno připevnili na své místo. Jako první se vysekaly části Ytongu v podestě tam, kde jsou čtyři nohy od zábradlí. Poté se v každé části vyvrtali dvě díry a pomocí chemických kotev se tělo zábradlí usadilo na své místo. Pak přišlo na řadu měření a vrtaní děr do boku schodů, odkud povedou dráty do madla zábradlí. Pak už se nasadily dráty tvořící výplň zábradlí a bylo hotovo. Skoro.

Po skončení celodenního malování jsem si naši novou dominantu pořádně prohlédl a přišel na menší nesrovnalost. Délka drátů byla vyměřena od horní části schodů, která je však nerovná. Takže to vypadalo, jako by každá dvojice drátů, která je připevněná k jednotlivému schodišťovému stupni, byla pokaždé někde jinde. Na jednom schodu výše, na druhém zase níže. Nedalo mi to a druhý den jsem na to dodavatele upozornil.

Uznal, že to opravdu nevypadá dobře a shodli jsme se na tom, že je zapotřebí měřit vzdálenost od spodní hrany schodu, horní snad už pojistí podlaháři. Byl jsem až překvapený jeho ochotou všechno bez problémů předělat a s jakou vervou se do toho pustil. Na pomoc si zavolal kolegu a strávili na tom v podstatě další den. Nejdříve všechny díry převrtat, staré zadělat, přemalovat a poté drát po drátu zkrátit, udělat nový závit a nasadit na nové místo. Novou metodou odměřování od spodní hrany nebyly totiž dráty dostatečně dlouhé, použili se však vždy ty ze schodu níž. Celá sada se tak posunula směrem nahoru, ty nejdelší se však musí vyrobit znovu a měly by dorazit v pondělí.

Po této dnešní úpravě už zábradlí vypadá opravdu skvěle, a to i bez chybějících dvou drátů. Co teprve s nimi! Schodiště tvořící dominantu obývacího prostoru dostalo rovnocenného kolegu a dohromady vytvářejí dokonalou dvojici. Mám z toho opravdovou radost.

Až úplně zapadla další důležitá událost. Dnes byla dokončena přípojka elektrického proudu, takže už máme „šťávu“ až v domě. Z kiosku u silnice zmizela zásuvka, a tak už nám nikdo nemůže krást načerno proud. (Což se snad nedělo.) Hlavní elektrorozvaděč v technické místnosti je už také kompletní a je v něm pojistek víc než dost. Přestože nepatří k největším – viděl jsem už i třikrát větší – myslím, že nebude úplně jednoduché se v něm zorientovat. Alespoň ze začátku. Před dokončením je také kompletace zásuvek a vypínačů, a to nejen v domě, ale také ve dvojgaráži.

Mimo to také pokračujeme v malování. Plán byl skončit zítra, nejspíš to ale budu muset o jeden den protáhnout. Došlo totiž k několika změnám v barvách, což s sebou neslo předělávání, které samozřejmě nějaký čas zabere. A když těch změn je víc, musí se změnit i plán. Takže snad v pondělí.

Nosná část je fixována na místě

Každá noha drží na dvou chemických kotvách

Výsledek je super

Interiér díky zábradlí tak nějak zdomácněl

Aby bílá bílá byla

Od soboty jsme se zostra vrhli na zkrášlování vnitřních omítek a k dnešnímu dni je již jasně viditelný postup. Co se tedy událo? Celá sobota a kus neděle padl na nátěr celého domu penetrací. Stropy jsme vzali jednou, stěny pro jistotu dvakrát. Na obalu bylo totiž napsáno, že při ředění 1 : 3 vyjde obsah na 100 m2, my jsme z něj však natřeli metrů zhruba 250. Nedalo mi to, a tak jsme si to zopakovali. Sichr je sichr.

A pak už se šlo na barvy. Během neděle jsme stihli první vrstvu na stropy. Spodní patro jsme natírali rovnou Primalexem Arctic, v podkroví sádrokartony Primalexem Struktura. Ta měla za úkol vytvořit na nich právě tu strukturu, aby to vypadalo jako vyštukované. Víc se toho o víkendu už opravdu stihnout nedalo, končili jsme pokaždé v osm hodin večer, a to s absolutně minimálními přestávkami. Během pondělí a úterý jsem poté natřel bílou barvou druhou vrstvu na stropy a první, někde už druhou na stěny. Počítám, že zítra stihnu zbytek a tím pádem už bude bílé všechno, co bílé být má. Pak už přijdou na řadu další barvy, snad to konce týdne stihnu.

Mimo to v pondělí dorazila sanita a část obkladů a dlažeb. Zbytek (snad už!) přivezou ve čtvrtek, od pátku nastupují obkladači a také elektrikáři dokončit svou práci.

Bílé stropy dole...

... bílé stropy nahoře

Ke startu připravit

Včera jsme udělali finální rozhodnutí týkající se barev stěn v interiéru a nakoupili vše potřebné. Mimo krycích plachet a papírových pásek také 25 litrů penetrace a kolem sto litrů barvy. Mělo by to být zhruba 90 % toho, co bude potřeba, chybějící se dokoupí podle skutečnosti. Přeci jenom je lepší dokupovat, než se divit kolik toho přebývá a zbytečně utápět peníze v něčem, co není potřeba.

A tak jsme se dnes vydali na pozemek připravit všechno na skutečný start malování. Už od rána probíhal velký úklid podlah od největších nečistot, aby se po malování neprášilo a nově natřené stěny nebyly hned špinavé. To měla na starosti moje lepší polovička a musím říct, že jí to šlo opravdu od ruky a udělala velký kus práce. Nejdříve celý dům zametla a posléze ještě vyluxovala. Zabralo jí to celý den, ale výsledek je perfektní.

Já jsem po práci cestou naložil ještě kámoše a šli jsme na věc také. Začali jsme až v půl čtvrté tím, že jsme nejdřív z domu vynesli veškeré haraburdí a nepotřebný nepořádek v igelitových pytlích do dvojgaráže. A že toho nebylo málo! Potom jsme zbývající věci srovnali doprostřed obývacího prostoru, sundali vypínače a zásuvky a začali zakrývat krb. Když byl kompletně oblepený, vrhli jsme se na okna a francouzské dveře v přízemí. Jedno po druhém mizely pod krycími igelitovými plachtami. Začali jsme v kuchyni a postupně se přesouvali dál a dál. Poté podkroví a stále dokola.

Zabralo nám to ve dvou celkem pět hodin, takže jsme i s přestávkou na večeři skončili téměř za tmy v půl deváté večer. Důležité však je, že mise byla splněna: veškeré potřebné práce plánované na dnešek byly dokončeny a všechno je připraveno na zítřejší ostrý start. Nejdříve jedna vrstva penetrace a poté dvě vrstvy malby. Celkem zhruba 1 650 m2. Už se fakt těším...

Všechno potřebné pěkně na hromadě

Pláštěnku dostala i krbová vložka

Za pár dní to tady bude hrát barvami