Po půl roce

Po čtyřech měsících se opět vracím k psaní blogu o naší stavbě, abych zachytil aktuální situaci a dění od začátku roku. Tato pauza byla vynucena tím, že zima byla letos opravdu dlouhá, a tak se nedalo nijak pokračovat. Veškeré hlavní aktivity – finální zemní práce, plot, zpevněné plochy atp. – se totiž v budoucnu budou opět odehrávat venku, nezbývá tudíž než vyčkat na příhodné teploty a celkově na lepší počasí. Když v polovině dubna zima konečně řekla své definitivní sbohem, vystřídaly jí časté deště, takže půda doposud neměla šanci vyschnout.

Když nad tím tak přemýšlím, ve skutečnosti už se nejedná o stavbu. Jak je patrné z názvu dnešního příspěvku, tak už šest měsíců v domě bydlíme. Avšak přestože dům jako takový stojí, je zapotřebí zvelebit jeho okolí a vnitřek. I když se vesměs nejedná o nic závratného, je stále co zařizovat, přidělávat, přivrtávat a smontovávat. Co se tedy změnilo?

Až na obývací prostor, kde není mimo lampy nic, a na ložnici, kde je jen objímka s žárovkou, máme všude lustry. Celý dům je tedy už osvětlen a netápeme ve tmě. Posun od dob běhání s dvěma lampičkami z místnosti do místnosti znatelný. Nakoupili jsme také další zařizovací předměty ulehčující každodenní provoz, jako jsou například držáky na ručníky, dávkovače mýdla a garnyže, takže bydlíme civilizovaněji než v začátcích. Doladili jsme i některé designové záležitosti, kam patří zejména dokončení dominanty obývacího pokoje, tedy krbu. Výklenek vedle krbové vložky je už zcela zaplněn imitačním dřevem. Stálo to několik várek břízových větví prošlých cirkulárkou a neuvěřitelné množství času stráveného skládáním jednoho kousku vedle druhého a kombinováním různých průměrů tak, aby dokonale zaplnily vymezený prostor.

Suma sumárum se dá konstatovat, že vnitřek domu máme kompletně zařízený, a to včetně dětského pokoje, který se podle mne povedl. V podstatě nám chybí už jen pohovka do obývacího pokoje, to však bude ještě běh na dlouhou trať.

Po půl roce pravidelné docházky na poštu jsme si konečně pořídili poštovní schránku. Myslím, že zatím nám do ní chodí jenom letáky, ale jednou se určitě zadaří a najdeme i nějaký dopis. Dalším úspěchem je dokončení, resp. doladění zabezpečovacího systému dle našich požadavků. Trvalo to dlouho, ale nakonec se to podařilo. Koupili jsme také 10 m³ tvrdého dřeva do krbu. Až bude dřevník, tak bude pěkně vyskládané, zatím je složené na hromadě na terase, kterou z poloviny zabírá. Nic dalšího hodného za zmínku mě už nenapadá.

A co nás ještě letos čeká? Mimo již zmíněného dřevníku je začátkem května – přesně sedmého – nahlášený termín na zprovoznění solárních panelů a regulace vytápění. Konečně si tedy snad trubice na sebe začnou vydělávat a v létě si elektrický kotel ani neškrtne. Zároveň by nemělo docházet k přetápění domu a takto zbytečně vzniklým nákladům. Dále bychom rádi naposledy pozvali bagristu a dodali pozemku finální podobu. Dodělá se také dvojgaráž, kde chybí ještě jednou zbrousit sádrokartony, pak vymalovat a na podlahu epoxidový nátěr. Plus ještě pár dalších drobností, jako jsou venkovní kohoutky a zásuvky. A jako třešnička na dortu, pokud půjde všechno podle našich představ, se dodělají zpevněné plochy před domem. Zatím bez plotu a brány s pojezdem, bohatě bude stačit normální přístup do domu.

Slavnostně prohlašuji krb za dokončený

Poštovní schránku ještě musím označit

Tohle všechno jednou prolétne komínem

Hoří!

Po několika dnech v domě jsme se konečně odhodlali také zatopit v krbu. Vložka už je zapojená několik měsíců, ještě ani jednou se v ní však oheň nerozdělal. Jednalo se tak v podstatě také o zkoušku toho, zda je všechno správně postaveno a zapojeno. Proto jsme si na toto poprvé pro jistotu pozvali odborníka topenáře a provedli jej pod jeho dohledem. Od zítřka už ale samostatně.

Výsledek dopadl na výbornou, všechno fungovalo tak, jak má, vložka, komín i trubky testem bez problémů prošly. Teplota v akumulační nádrži začala stoupat i bez použití elektrického kotle během několika minut. Další důležitá součást zprovozněna, doufám, že nám ušetří pár peněz během zimy. A kdyby náhodou ne, už ten pohled... Mimo jiné jsem také zjistil, že teplo z krbu je opravdu jiné, než teplo z kotle. Fakt.

Lepší než televize

Teplo našeho domova

Poslední zmínka o krbu byla, že bude dodělán a předán v neděli 15. července 2012. Bohužel mi ten den dopoledne volali krbaři s tím, že jim horní žulová deska při výrobě praskla, a tak se dokončení bude muset posunout do doby, než se objedná a opracuje deska náhradní. Tato skutečnost mě nijak nepřekvapila, menší komplikace se na stavbě – a zvlášť nám – dějí celkem pravidelně. Když se však do minulého týdne nikdo z Eurokrbů neozýval se žádnými novými zprávami, využil jsem cestu do Teplic, abych se na to optal osobně. Dostalo se mi uspokojivé odpovědi, že v pondělí bude všechno hotové. Dva týdny od původního termínu nebylo zas tak moc, počítal jsem s delším obdobím. Zapsal jsem si to tedy do kalendáře a nebýt upomínek, určitě bych na to v závalu dalších povinností zapomněl.

Když mě tedy dnes dopoledne mobil upozornil na fakt, že by měl být krb dodělán, napadlo mě, že vlastně ani nevím, jestli tomu tak skutečně bude. A jako kdybych to byl přivolal, zazvonil mi v tu chvíli telefon a na druhé straně Eurokrby. Právě vyjíždějí k nám, až budou krb dokončovat, ozvou se znovu, abychom se sešli a krb předali. Asi tak kolem druhé odpoledne.

Kolem třetí se krbaři ozývají znovu. Do půl hodiny bude všechno hotové, ptají se, jestli můžu přijet. Můžu, ale až po práci. Nevadí, počkají. A tak se z práce vydávám na stavbu zkontrolovat výsledek jejich dnešního snažení. Na samotném vrchu krbu je připevněná černá žulová deska Nero Assoluto Zimbabwe Antic, která díky rantlu kolem komína pohledově evokuje domněnku, že na něj byla nasazena. Ze stejného materiálu je zhotovena také lišta pod krbovou vložkou, jejímž úkolem bude zachytávat alespoň část nepořádku, který by mohl z krbu vypadnout. Celý krb včetně komína byl oštukován a výsledek vypadá opravdu dobře. K úplnému dokončení sice ještě chybí natřít jej na bílo, to už však není záležitost krbařů, ale moje.

A tak ode dneška i my máme své ohniště, kolem kterého se můžeme jako rodina scházet. A to doslova, protože náš krb stojí v prostoru. Nějaké pradávné puzení našich předků je v nás natolik zakořeněné, že si dnes v podstatě nikdo rodinný dům bez krbu – nebo alespoň krbových kamen – neumí představit. Věřím, že i nám bude dodávat onu pověstnou jistotu a atmosféru domova a stane se opravdovým teplem našeho domova. A taky trochu pragmaticky, že nám pomůže ušetřit náklady na topení a ohřev vody. Přeci jenom atmosféra není všechno...

P.S. Dnes také dorazily dva použité IBC kontejnery, které přijdou zakopat napravo od dvojgaráže. Každý z nich má objem 1 000 litrů a budou akumulovat dešťovou vodu ze střechy. Ta bude používaná k zalévání budoucí zahrady.

Žulová deska korunuje výsledek práce krbařů

Vše je dotaženo do detailu

Lišta pod krbovou vložkou je ze stejného materiálu

Před dokončením

Práce na krbu pokračují podle plánu, to znamená, že je těsně před dokončením. K dnešnímu dni je kompletně hotová obestavba, ta je celá – a to včetně komína – natažená v perlince, jsou připraveny otvory pro obě mřížky, zabudovaný inspekční otvor, napojení na komín, na přívod vzduchu... Abych to zkrátil – chybí pouze horní žulová deska a ze stejného materiálu zhotovený parapet pod krbovou vložkou. Toto bude doděláno v neděli, přestože bylo jméno tohoto dne odvozeno od slova „nedělat“. Bude tím však splněný slib dokončení do konce týdne, což je chvályhodné.

Mám trochu obavu, že krb není úplně v úhlu devadesáti stupňů k postranním stěnám. Důvod je nejspíše v tom, že už samotný komín byl trochu pootočený a tato nesrovnalost ze začátku se přenášela skrze všechny následující práce. Těžko říct, zda je moje domněnka správná, každopádně tím, že je krb mírně otočený, může dojít k tomu, že na něj prkna dřevěné podlahy nebudou navazovat také v úhlu devadesáti stupňů a na pohled to nebude moc pěkné. Ale nebudu malovat čerta na zeď a počkám na to, jaká bude realita.

Před dokončením je také dvojgaráž, i když zde je práce o poznání více. Od minule přibyla hydroizolace na střeše, která je v podstatě hotová a polystyren již dříve zakrývající zadní stěnu navazující na dům byl sám pokryt perlinkou. Do dvojgaráže tedy už od nynějška neprší, máme tudíž o 32,5 m² víc prostoru, kde lze spočinout suchou nohou. Zcela jistě nezůstane dlouho ležet ladem a i když nevlastníme dva automobily, určitě se najde dostatek materiálu, který ho zaplní.

Už nyní je jasné, že krb bude opravdovou dominantou

Stejně jako na podlaze, i na střeše je potřeba hydroizolace

Polystyren na zadní stěně zabrání větším škodám při nedobrzdění...

Krb a dvojgaráž

Ano, je to tak, i dnes budu psát o tom samém jako minule. A aby to nebyla úplná nuda, vezmu to tentokrát z opačného konce. Krb se nám začal obalovat obestavbou, která je k dnešnímu dni hotová zhruba z poloviny. Krbová vložka jako taková už je obestavěná celá, chybí nika u komína na dřevěné kousky. Úmyslně nepíšu na dřevo, bude se totiž jednat pouze o zhruba 10 cm dlouhé kusy naskládané tak, aby to vypadalo, že tam jsou skutečně naštípaná polena. Do konce týdne se snad stihne zbytek, včetně kamenné desky na vrcholu obestavby a oštukování viditelné části komína.

Také práce na dvojgaráži pokračují. Na podkladový beton byla položena hydroizolace (spádování ovšem stále není ideální) a extrudovaný polystyren pokrývá celou zadní stěnu. Navíc byly střešní trámy vyneseny na už hotové konstrukce, takže je vlastně hotová také část střechy, resp. střešní konstrukce. Dvojgaráž tedy už neroste do výšky, šířky, či délky, ale zaobaluje se stejně jako krb uvnitř.

Počasí se však doposud příliš neumoudřilo a od zítřka se má navíc ještě zhoršit. Uvidíme tedy, nakolik to ovlivní práce v exteriéru.

Z krbové vložky bude co nevidět jenom kousek vidět

Na zemi asfalt, na stěnách polystyren...

... a na střeše dřevo

Dvojgaráž a krb

Ačkoliv by se mohlo zdát, že zdánlivě nesourodá dvojice z nadpisu dnešního blogu nemá nic společného, není to tak. Bez dlouhého napínání hned prozradím, co je spojuje: na těchto dvou součástech domu se od posledního příspěvku něco změnilo.

Dvojgaráž zase o něco povyrostla, tentokrát už do své finální výšky 3 metrů. Šířku 6,5 metru a hloubku 5 metrů měla už od samotného počátku zdění, všechny rozměry jsou tedy dosaženy. Také na podlaze už se začalo pracovat, celý vnitřek pokryl beton, na který samozřejmě přijde ještě finální úprava. Ani spádování ještě není ideální, voda se drží u domu, a to není dobře. Na čem se ještě nezačalo pracovat, je střecha, Dorazily však už trámy, takže i tahle fáze bude co nevidět započata.

Také práce na krbu jsou zhruba v polovině. Už dříve byl krb usazen do finální polohy a zapojen na komínový systém. Ve čtvrtek pak byl zapojen na topný systém změtí měděných trubek. Jedna povede studenou vodu dovniř. druhá teplou ven, třetí a čtvrtá slouží jako bezpečnostní smyčka v případě, že by se krb přehřál. Jejím smyslem je přivést do krbu více studené vody a ochladit jej. Pak tady máme ještě bezpečnostní ventil a další důležité součásti. Zkrátka je to hotové. V pondělí se na místo činu opět vrátí krbaři, aby udělali obestavbu a tím budou dílo zvané krb hotové.

Na závěr bych si ještě postěžoval na počasí, které stejně jako vloni není zrovna dvakrát ideální. Zatím nám v ničem každodenní deště – nebo spíše přívalové lijáky – nevadí, ovšem v nejbližších týdnech bychom rádi dokončili terénní úpravy kolem domu a ty se v rozbláceném jílu bohužel dělat nedají. Budu proto doufat, že se příroda umoudří a všechno dobře dopadne.

Dvojgaráž už má své konečné rozměry

I vybetonovanou podlahu, spádování ale zatím není ideální

Kdo se v tomhle má vyznat?

Krbová vložka je na místě

Dnes nám byla doručena krbová vložka, která bude tvořit jádro obývacího prostoru. Stalo se tak zhruba v 11:00 hodin dopoledne. Poté, co krbaři měli menší problém dopravit jí v našem tankodromu do domu, stalo se to, co obvykle. Jak už bývá naším „dobrým“ zvykem, nic nejde tak úplně hladce, a tak se zjistilo, že podstavec jaksi chybí a bude se muset dovést jindy. To ovšem nezabránilo usazení krbové vložky do její finální polohy pomocí třech tvárnic a napojení na komínový systém.

Poté se dle dohody dostavili topenáři, aby provedli její napojení na systém topný. Ovšem i topenáři neměli úplně všechno, co ke své práci potřebovali, a tak se skutečné napojení bude konat až v pondělí. To nijak nevadí, protože krbaři se vrátí k usazení vložky na podstavec a dodělat obestavbu okolo až další týden, takže se v podstatě nic neděje. Organizace návaznosti prací funguje a dostatečná časová rezerva mezi nimi se tentokrát ukázala býti užitečnou. Ovšem, mohlo to probíhat hladčeji...

Krbová vložka už je tedy na místě

Dostali jsme i rukavici značky Aquador

Také napojení na komínový systém je kompletní

Základ pro krb

Jak jsem avizoval v posledním příspěvku, od včerejšího dne se na stavbě opět pracuje. Za necelé dva dny se stihlo pár věcí, z nichž nejdůležitější je vybetonování základu pro budoucí krb. Jeho součástí je mimo již dříve hotových rozvodů pro vodu také nově udělaný přívod vzduchu z exteriéru. Ten slouží k lepší funkci krbu, neboť podporuje správné hoření. Po jeho dokončení a částečném zatvrdnutí se pokračovalo pracemi na podlahách, resp. na izolacích podlahy v přízemí. Zatímco v podkroví jsou už polystyreny položeny, v dolním patře se dnes pokládaly a práce budou pokračovat také zítra. Za dnešek se stihla pouze spíž, kuchyň a jídelní kout.

Nelenili jsme ale ani my. Přestože bylo páteční odpoledne a všichni už se těšili na víkend, domluvili jsme si schůzku s truhlářem, abychom se s ním poradili o některých věcech a zároveň mu přednesly svou představu. On na oplátku přinesl nějaké návrhy, které už předem udělal. Poté jsme nechali planých řečí a teorie a přešli k praktickému testu. Využili jsme toho, že pracovna byla plná balíků polystyrenu a modelovaly s nimi budoucí kuchyňskou linku. Takový balík je lehký a jednoduše přenositelný, za pár minut si s ním vyzkoušíte různé tvary a rozměry. Opět se potvrdilo, že spousta věcí na papíru vypadá jinak než v realitě, takže není nikdy na škodu opravdu si je vyzkoušet v terénu. Tentokrát však bohužel test přinesl víc otazníků než odpovědí, některé odepsané varianty se totiž změnily v možné, a tak budeme mít víc bolehlavu z přemýšlení. Holt, co se dá dělat.

Už jenom připojit krb a je hotovo

Polovina přízemí je už pokryta polystyrenovými deskami

Model kuchyně, a to včetně lednice (dva balíky na sobě)

Dvě důležitá rozhodnutí

V posledních dnech jsme stáli před dvěma důležitými rozhodnutími, na kterých stálo další pokračování stavby. Tedy ne že by se nedalo dělat nic jiného, ale bylo potřeba je vyřešit co nejdříve. První se týkalo výběru krbové vložky a s tím souvisejícím umístěním vývodu do komína. Naším cílem bylo mít totiž krb co nejnižší, což je v případě teplovodní krbové vložky téměř nemožné. Nakonec jsme se dopracovali slušného výsledku 160 cm, ovšem napojení je dost na knop a doufám, že to nakonec v reálu vyjde. Spoléhám na nastavitelné nožičky podstavce krbové vložky. Vyhrál typ Aquador Iron RS 12, který podle mého soudu poskytuje výborný poměr cena/výkon. Nyní tedy už nic nebrání stavbě komína, na něj navazující příčky a překladu v podkroví a dodělání omítek.

Druhým důležitým rozhodnutím byl výběr pouzdra pro posuvné dveře mezi obývacím pokojem a chodbou, které bránilo dodělání příček a omítek v přízemí. Normálně vybrat pouzdro pro dveře není tak zásadní, ovšem v našem případě ano. Proč? Délka dveří 120 cm, pouze jedno křídlo, dveře prosklené a pouzdro zúžené do příčky. A co víc, pokud možno od stejného výrobce jako ostatních vnitřních dveří, aby byl design stejný. Ha! Znalí už vědí, pro ty ostatní: vše co je nad 110 cm, je pro většinu výrobců už nadstandard a v drtivě většině takové dveře nejsou schopni vyrobit. Zvlášť pokud se jedná pouze o jedno křídlo. Když už to vyrobí, tak pouze plné, ne prosklené, protože se to kvůli rámečkům skel nevejde do zúženého pouzdra. Když to zkrátím, v ČR jsem našel pouze 4 výrobce a ten nejbližší byl z Vysočiny, ovšem prodejnu měl v Praze. A podle toho taky vypadala cena. Běžné 110 cm prosklené dveře 3 500 Kč, 120 cm do pouzdra 25 000 Kč.

Obrátil jsem se proto na místní truhláře, kteří takové dveře většinou vyrobit umí, a přijal, že design bude sice podobný, ale ne stejný. A jako už tolikrát, i tentokrát se na nás (snad) usmálo štěstí. Dostal jsem tip na firmu Boulit, jež by tuto výzvu měla zvládnout. Nejdříve jsem tomu nevěnoval pozornost, protože byla odněkud z Jirkova a navíc mi její jméno neznělo zrovna lichotivě. Pak jsme ale jeli do jednoho krbařství v Teplicích a jejich podnikovou prodejnu jsem uviděl o třicet metrů dál. Na můj vkus už těch shod okolností bylo trochu moc, aby to byla náhoda. A tak jsme se tam vydali obhlédnout, co jsou vlastně zač. Musím konstatovat, že jsem přehodnotil svůj dřívější názor. Prodejna super vybavená, spousta vzorových dveří a řezů, obsluha ochotná a znalá, která ihned na vedení ve výrobě zjistila, že takové dveře opravdu vyrobit umí. Ceny přijatelné, kvalita zdá se být v pořádku, není problém udělat něco na přání. Vypadá to, že jsme našli dalšího dodavatele.