Vnitřní omítky

Dnes jsme letos poprvé vytáhli kola ze sklepa a poté co prošla rychlou servisní kontrolou a prázdné duše byly nahuštěny, jsme se vydali na výlet na pozemek. Počasí se vydařilo, takže na cyklostezce byla ohromná spousta dalších lidí, které slunce vytáhlo od televizí. První překvapení nás čekalo hned po příjezdu, když jsme zjistili, že před domem stojí automobil. Zevnitř byly slyšet zvuky, takže to znamenalo, že se překvapivě pracuje i o víkendu, což doposud nebylo pravidlem.

Třetím překvapením byl nezvykle vysoký počet zedníků. Mě se jich podařilo napočítat šest (ale mohlo jich být i víc), takže také v domě bylo narváno. Pracovali na vnitřních omítkách v podkroví, které byly v době naší návštěvy hotové zhruba z 80 %. V obou dětských pokojích i ložnici kompletně, dělalo se na těch v šatnách a koupelně.

Hotové jsou také rozvody kanalizace v obou patrech, co nevidět přibudou také rozvody vody. Elektřina a zabezpečovací systém přijdou na řadu až později.

Čtvrtým, posledním a bohužel nemilým překvapením je zjištění, že francouzské dveře vedoucí z obývacího pokoje na zahradu jsou nejspíš vadné. Otevřou-li se totiž o více než 90°, zobáčky uprostřed vypadnou ze svých kovových pouzder přišroubovaných na rámu a nemůžou se vrátit nazpátek. Když se tedy dveře opět zavřou, jsou na nich místo v nich, a tak jsou dveře uprostřed prohnuté. Vzhledem k tomu, že v této poloze byly několik dní, deformovaly se s největší pravděpodobností trvale. Když jsem totiž kovová pouzdra odšrouboval, zůstaly dveře vyboulené a nedoléhaly k rámu. Pokud se má obava potvrdí, bude to po rozbití čtyř oken ve výrobě a dvou během dopravy další oknařský problém, což je na můj vkus už trochu moc.

Rozvody kanalizace jsou hotové

Omítky ještě ne úplně, ale většina už ano

Pískoviště v obýváku

Dnes jsem se na pozemku setkal se stavbyvedoucím, abychom projednali některé záležitosti týkající se následujícího postupu. Během projednávání jsme prošli celý dům od přízemí až po střechu, a to doslova. Poprvé po zaklopení podkroví sádrokartonem jsem se podíval na půdu, která tím vznikla. V budoucnosti bude sloužit jako jeden velký odkládací prostor s celkovou plochou téměř 80 m². A když už jsem tam byl, podíval jsem se samozřejmě také jediným střešním oknem (vlastně spíš výlezem ke komínu). Musím říct, že je to docela výška.

Od mojí poslední návštěvy v neděli přibyly otvory ve stropu mezi patry. Největším povede komín od krbu, zbylými dvěma rozvody vody a kanalizace. Potrubí bude zasekané do zdi, což už je také připraveno. Zítra totiž přijdou řemeslníci natahovat trubky.

Dorazil také materiál na vnitřní omítky, hlavně cement a spousta písku. Dělníci ho naváželi z prostoru pro parkování aut před domem dovnitř, takže se nám obývací pokoj proměnil v jedno velké pískoviště. Valná část by opravdu mohla sloužit jako dětské hřiště a zbytek zabrala míchačka, pytle a další materiál. Je tam teda zase trochu těsno, ale to by nemělo dlouho trvat. Tak si tak říkám, co už jsme všechno naším obývákem prošlo. To máte cihly, překlady, polystyren, lepidlo, hydroizolace, písek, cement, sádrokarton, střešní tašky, armatury, trámy...

Pohled ze střechy na zahradu

Odsekáno, připraveno

To by se stavěly bábovičky!

Konec zdění a začátek úklidu

Nadpis příspěvku shrnuje to, co se během uplynulého týdne na stavbě stalo. Postup není nijak výrazný, ale podařilo se dokončit jednu etapu. Příčky v obou patrech už jsou kompletní (až na pár výjimek, které si vyžaduje logická návaznost stavby), takže se dá odborným jazykem říct, že svislé zděné konstrukce jsou hotové. Všechny místnosti v domě tedy mají svou definitivní podobu co se rozměrů týče a alespoň já jsem s výsledkem spokojený. Rozložení, tvary a dispozice se mi líbí, myslím, že se nám návrh podařil a že se nám tam bude dobře a zároveň funkčně bydlet.

Ale dost sebepochlebování. Druhou výraznou změnou je odvezení veškerého nepořádku, který se během stavby v domě nahromadil a o němž jsem se zmiňoval minule. Pohyb je volnější a vesměs vynikne skutečná velikost pokojů. Zároveň to vypadá jako v domě a ne jako na smetišti. To ovšem nebude dlouho trvat. Od příštího týdne nastupují řemesla, takže se bude sekat, kutat a drážkovat, což samozřejmě znamená opět spoustu nepořádku. Jako první nastupují instalatéři, budou se tvořit rozvody vody a kanalizace.

Když už jsme ve Velkém Březně byli, udělali jsme si menší procházku po okolí. Cestou jsem pořídil několik fotografií domu z většího odstupu, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Výsledek tohoto týdne: uklizené pokoje...

... a hotové příčky

Dům je vidět už z dálky

Příčky a sádrokartony v podkroví

Přestože byly tento týden v Ústí jarní prázdniny, na pozemku se nezahálelo a pokračovalo se dál. Veškerá stavební aktivita se přesunula dovnitř, takže už není tolik závislá na počasí, což je samozřejmě dobře. Na druhou stranu už ale nejspíš nebude pokrok tolik viditelný jako doposud, kdy dům rostl ze země a pak dál do výšky. Záměrně píšu v budoucím čase, protože pokrok tohoto týdne viditelný je.

Dům dostal totiž svou finální podobu i uvnitř. Mám na mysli zejména příčky v podkroví, které ho rozparcelovali na jednotlivé části. Nyní jsou hotové zhruba z 90 %, chybí pouze části mezi obytnými místnostmi a šatnami, ostatní jsou kompletní. Dokončení bude záležitostí následujících dní. Jednotlivé pokoje už jsou tedy dané a můžeme krásně plánovat jejich vybavení bez toho, abychom se domnívali, jak bude ta či ona zeď dlouhá nebo místnost vysoká.

Druhou velkou změnou je totiž kompletní montáž sádrokartonů v podkroví. Zelené do „mokrých“ místností, bílé do těch zbylých. Máme tedy kompletní strop, takže už si nemusíme představovat ani výšku pokojů. Z hlavních součástí chybí už jenom schodiště, do podkroví se stále musí po žebříku. I tohle by se však mělo co nejdříve vyřešit.

I když je do dokončení samozřejmě ještě dlouhá cesta, nepřestáváme se držet plánu, v němž se stěhujeme v říjnu. Doposud však dům slouží jako velké skladiště všeho možného, od potřebného materiálu, přes ten určený na výměnu (špatně objednaná vata), až ke stavebnímu nepořádku určenému na vyhození. Na bydlení to tedy ještě není.

Příčky v podkroví jsou už téměř kompletní

Sádrokartony už hotové jsou

Místo bydlení se tu zatím skladuje

Druhý den montáže otvorových výplní

Poté, co jsem k večeru po práci přijel na pozemek, zbývalo montérům osadit poslední sklo do fixu na západní straně domu. Nepočítám-li dvě rozbitá okna, samozřejmě. Zaplaťpánbůh dnešek probíhal bez problémů, nebylo zapotřebí řešit žádné nenadálé události. Na místě byly největší kusy prosklených ploch, z nich ta největší, vedoucí z obývacího pokoje na terasu, váží něco kolem 300 kg. Jsou to tedy pěkní mackové.

Nejdůležitějším a historickým okamžikem se tak stal čas 17:24, kdy jsme převzali klíče od hlavních vchodových dveří do domu. Ode dneška se tedy bude chodit pouze těmito dveřmi. Udělal jsem několik fotografií dnešního postupu a pak jsme se vydali domů.

Velké skleněné plochy vedoucí do zahrady

Klíče od našeho nového domova

První den montáže otvorových výplní

Počasí nám docela přeje, proto firma dnes ráno začala s montáží oken a dveří do příslušných stavebních otvorů. Nutno ovšem dodat, že tomu předcházelo několik nepříjemných skutečností a proces není tak jednoduchý a bezproblémový, jak by se po přečtení první věty mohlo zdát. Od začátku je to totiž tak trošku (větší) dobrodružství.

Začal bych asi tím, že počasí přeje opravdu jenom docela, ne zcela. Teploty jsou pro montáž ideální, přes den ani neprší. Ovšem v noci ano, a to už několikátou noc za sebou. To samozřejmě vede k tomu, že je země nasáklá a rozbahněná, jak to v tom našem jílovitém podloží bývá špatným zvykem. A tak mi kolem deváté ráno volá zástupce firmy PD okna s tím, že se utrhl další kus cesty na pravé straně domu a že se dovnitř tím pádem dostanou jenom velice obtížně. Moje celoodpolední práce na rozšiřování cesty při mínus pěti tudíž vyšla vniveč. Navíc zedníci začali při zdění příček rozebírat paletu cihel pod budoucím schodištěm, která měla sloužit jako provizorní schod při vytahování oken do podkroví. Do třetice přidává ještě poslední informaci, že se jim při transportu na stavbu podařilo dvě okna rozbít. A ještě mě tak mimochodem napadá, že mi z ČEZu nepřišlo žádné vyjádření k tomu, že byla elektřina připojená. Takže ještě navíc snad za chvíli zjistí, že nejde šťáva a nebudou moct ani pracovat, super.

Dobrá, jak z toho ven? Volám tedy v první řadě stavbyvedoucímu, jestli by nemohl zajistit a na stavbu během své kontroly dovézt několik palet, z nichž by se udělaly improvizované schody do prvního patra. I jemu je divné, že v pěti lidech nejsou schopní okna vytahat nahoru, ale budiž. Zároveň ho napadá spásná myšlenka, že se okna budou do domu nosit po sousedovic cestě. Je to sice blbá varianta, v určitých případech vedoucí k dalším debatám se sousedem, ale nejspíš jediná uskutečnitelná. A tak volám nazpátek oknařům a všechno jim říkám. Ti jsou ještě celí rozhození z té ranní příhody, která vedla k rozbití oken, takže s nimi moc řeč není. Znovu připomínám, že na stavbě jsou tři dělníci, kteří jim jsou v případě potřeby také schopní pomoci. Beru auto a jedu na kontaktní pracoviště ČEZu zjistit, jak se věci mají. Pracovnice mě uklidňuje, že elektroměr namontován byl a elektřina tudíž bude. Asi je to opravdu tak, oknaři už se znovu neozvali.

Měl jsem v plánu udělat kontrolu spolu se stavebním dozorem kolem poledne, do té doby jsem byl jak na trní. Po příjezdu jsem ale zjistil, že se vše nakonec v dobré obrátilo. Montéři si svépomocně opravili cestu k domu, takže nemuseli používat tu sousedovu. Také vytvořili jakési takési schody do patra, odvolal jsem proto dovoz palet, které do té doby stejně ještě nedorazily. Také se vysvětlilo, že rozbití oken nebylo způsobeno nešikovností montérů, nýbrž nezodpovědným řidičem náklaďáku jedoucím před nimi. Ten náhle zabrzdil a to vedlo k rozbití nejen našich oken, ale také zadního skla u automobilu montážní firmy, což je jistě nepříjemné. Navíc byl stavební dozor po prohlídce stavby spokojen s dosavadním postupem nejen při montáži oken, ale také při zdění příček. S oknaři se domluvil na tom, co musí a naopak nesmí, obě strany odsouhlasili, že si porozuměli, a tak jsem už v klidu udělal několik fotografií aktuálního stavu.

Odpoledne po práci jsem se na pozemku stavil znovu, abych zkontroloval, co se za dnešek opravdu stihlo. V podkroví už jsou – vyjma toho rozbitého v koupelně – namontovaná okna všechna. V přízemí došlo pouze na menší kousky v technické místnosti, WC a fix v obýváku. Provizorně se připevnilo také poškozené kuchyňské okno, aby byl dům uzavřený, ale po dodání nového kusu se provede výměna. Výroba údajně bude přednostní, takže doufejme, že to nebude dlouho trvat. Montáž tedy bude pokračovat ještě zítra. Na pořadu dne bude zbytek – velké prosklené plochy na jih a západ v obývacím pokoji a pracovně, plus hlavní vchodové dveře do domu. Snad bude druhý den klidnější než ten dnešní.

I přes nehodu nakonec většina oken dorazila v pořádku

Kvalita montáže je stejně důležitá jako kvalita oken

Většina oken je na svém místě

Příčky v přízemí už jsou hotové

Stavba opět pokračuje

Jak jsem již avizoval ve svém posledním příspěvku, doba zimního stavebního klidu se nachýlila ke svému konci. Dnes se na pozemku opět začalo pracovat, rozběhly se menší práce a přípravy na čtvrteční montáž výplní stavebních otvorů, alias oken a dveří. Odpoledne jsem měl na pozemku schůzku se stavbyvedoucím a topenářem, abychom se pobavili o bližších představách na vytápění a nastínili si následný postup. Při té příležitosti jsem udělal několik fotografií.

Co se tedy dnes událo? Definitivně byly demontovány poslední podpěry stropu, které byly na svém místě od jeho betonáže na podzim loňského roku. Celý prostor přízemí, jenž byl doposud plný stojek, se tím se viditelně otevřel. Druhou změnou bylo dokončení natažení hydroizolace, plnící zároveň funkci izolace proti radonu, po celé ploše spodního patra. A konečně poslední změnou bylo založení první řady budoucích příček. Dům tak byl „rozparcelován“ do jednotlivých budoucích místností a je tak už zcela patrná jeho finální podoba. Už přesně víme, jakou část domu zaberou a jakou velikost budou mít ložnice, šatny, koupelna, pracovna a další pokoje, Pokračovat se bude samozřejmě i zítra, to hlavní však přijde pozítří.

Hydroizolace už je položena po celé ploše přízemí

Základy příček jsou hotové v obou patrech domu

Konec dlouhých prázdnin

Po téměř třech měsících od zazimování se opět bude pokračovat ve stavbě. Zima totiž odešla stejně rychle jako přišla a v současnosti se teploty přes den pohybují i kolem 10 °C. Také dlouhodobější předpověď na devět dní říká, že by se tento stav měl udržet, a tak nemá cenu déle čekat.

Od dodavatele oken (nebo bych spíše měl napsat otvorových výplní) jsem před dvěma týdny dostal zprávu, že vyjma čtyř, která ve výrobě stačili odřít, jsou ostatní připravena k dovezení na stavbu. Dnes už je sada všech otvorových výplní po jejich opětovné výrobě kompletní, nic tedy nebrání jejich zasazení do domu. Montáž byla domluvena na čtvrtek 1. března 2012, což bude první stavební den letošního roku.

Se samotnou montáží otvorových výplní je spojena ještě jedna záležitost. Vzhledem k tomu, že se tím dům uzavře, dostaneme od něj klíče, což je pro nás svým způsobem důležitý moment. A navíc bude montáži předcházet vyzdění všech příček, takže dům dostane svou konečnou podobu i uvnitř.

Zima je tu

Utekl takřka další měsíc a pomalu se blíží doba, kdy stavba opět ožije a bude se pokračovat v budování. V plánu je zapojení elektřiny příští týden, pak montáž oken do konce února a poté už rozvody elektřiny, vody a kanalizace spolu s topením. Jenom doufám, že se do té doby počasí nějak umoudří a opravdu budeme moci začít.

Na přelomu ledna a února totiž nakonec přeci jenom dorazila zima a došlo k prudkému poklesu teplot, které se během dne pohybují v průměru kolem -8 °C a v noci kolem -13 °C, není však výjimkou ani -16 °C. Vrchol by měl být dle předpovědi dnes a poté se snad začne opět oteplovat. V takových mrazech se samozřejmě nedá dělat vůbec nic. Tedy mimo hledání vhodných dodavatelů a přemýšlení nad zařízením koupelny, kuchyně, nad typem podlahových krytin, obkladů, dlažeb atd. Ani v těchto mrazech jsme se tedy neoddali zimnímu spánku, ale stále pokračujeme dál. I když zvolna.

Jak na nový rok...

Po více než třech týdnech jsem se rozhodl, že napíšu další příspěvek na blog. Od posledního zápisu totiž došlo k několika událostem a rozhodnutím, které by bylo dobré zmínit. Naším cílem je bydlet v novém domě už letos – podle plánu zhruba v říjnu – a tak na stavbě pracujeme neustále, i když to na ní není vidět. Nejedná se totiž veskrze o činnosti fyzické a stavební, jako spíše administrativní a myšlenkové. O co se tedy jedná?

Ještě na konci loňského roku mezi svátky jsme objednali okna a dveře. Proces výběru dodavatele byl dlouhý a náročný, věřím ale, že jsme vybrali to nejlepší, co současný trh při dodržení poměru cena/výkon nabízí. Neméně náročné bylo také vybrat barvy a sladit je v rámci interiéru.

Započal jsem také proces připojení elektrické energie, protože pro potřeby montáže oken do stavebních otvorů už se bez elektřiny neobejdeme. Pilíř už byl osazen, revizní zpráva napsaná, smlouva s ČEZem je připravená. Do konce ledna všechno donesu na zákaznické centrum a zbytek už je na správci sítě.

K oknům se váže také jediná viditelná změna na pozemku. Včera jsem byl se sebezapřením rozšiřovat přístupovou cestu k domu, i když se teplota pohybovala kolem bodu mrazu. A to všechno proto, aby měli oknaři snazší práci a minimalizovalo se riziko pádu a rozbití oken. Nyní je cca metr široká, což by mělo stačit.

Učinili jsme také tři důležitá rozhodnutí. První je to, že kryté stání změníme na plnohodnotnou dvojgaráž. Zkušenosti našich známých a kamarádů nás donutili změnit názor. Asi nejspíš bude opravdu lepší nenechat stát auto na mrazu, zároveň tak vznikne další odkládací prostor na kola, lyže, sekačku a další věci. Bude to sice stát o něco víc, nárůst by však neměl být nijak horentní. Zadní a boční stěny bychom stavěli tak jako tak i kvůli krytému stání, vícenáklady vzniknou kvůli vratům a několika metrům zdiva navíc.

Druhé rozhodnutí se týká zabezpečení domu. Rozhodli jsme se chránit sebe a náš majetek elektronickým zabezpečovacím systémem. Na začátku stavby jsme s ním nepočítali, ale náklady na jeho pořízení už dneska nejsou vysoké, a tak se jedná o investici s přidanou hodnotou. Přestože Velké Březno doposud patří k bezpečným lokalitám a doposud se nám nic neztratilo, nemusí být tento stav trvalý a je lepší být připravený. Navíc bychom měli dostat slevu na pojištění, takže by se měl systém v průběhu času částečně zaplatit sám.

A konečně třetí se váže na způsob vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Lavírovali jsme mezi naprojektovanou variantou teplovodní podlahové topení + radiátory/elektrokotel/krb s teplovodní vložkou/akumulační nádrž a elektrickými topnými kabely/rohožemi. Vzhledem k tomu, že vývoj cen energií a zejména elektřiny je v poslední době velice dramatický a k tomu, že předvídání v této oblasti se podobá věštění z křišťálové koule, zůstaneme u projektu. Volíme tedy variantu jistoty. V technické místnosti máme připravený prostup pro druhý komín, nastane-li jakákoliv nepředvídatelná situace, budeme moci změnit zdroj tepla z elektřiny na jiný.

A aby těch rozhodnutí nebylo málo, další nás teprve čekají: kuchyň, koupelna, vypínače a zásuvky, podlahové krytiny, obklady a dlažby, barvy stěn, nábytek a další vybavení... Před námi je tudíž ještě spousta práce a přemýšlení. Věřím ale, že výsledek bude stát za to.