úterý 2. května 2017

Úplně poslední akce

Poté, co se vykopal zářez pro vybetonování základů a podlahy zahradního domku, vznikla hned vedle něj hromada zeminy. Taková hromada hlíny je na zahradě nevzhledná, je potřeba jí proto rozvozit. Hodí se na vytvarování dodatečných (skoro)rovin, máte-li pozemek ve svahu jako my, příp. k zasypání různých nerovností, které vadí například během sekání trávy. A protože je rozvážení zeminy fyzicky náročná práce, nechce jí nikdo dělat ručně. Samozřejmě ani já ne.
Někdy ovšem přání nestačí. Přestože jsem měl domluvený od známého minibagřík za hubičku, pouze za naftu, přestože prodloužený víkend a zlepšení počasí zemním pracím přálo, přestože to vypadalo, že je ruka v rukávu. Problém byl v tom, že jsme se domluvili na neděli, kdy to oběma vyhovovalo a navíc mělo být nejlepší počasí. Až v sobotu kolem páté odpolední mi totiž došlo, že vlastně v naší obci platí zákaz hlučných činností v neděli a o státní svátky. Bagrování proto nebylo možné.
A tak jsem zavolal známému a zeptal se, zda by nebylo možné přeložit úpravu terénu na úterý, první pracovní den po pondělním státním svátku. Bohužel nebylo, minibagřík se musel vrátit nejpozději v pondělí večer. Co se dalo dělat, nezbylo než hlínu rozvézt ručně. Alespoň nebude povrch rozježděný pásy, snažil jsem se najít v celé situaci alespoň nějakou výhodu.
Protože vypadly stroje, domluvil jsem na neděli alespoň druhý pár rukou. Začali jsme v deset dopoledne a před obědem jsme měli již skoro celou hromadu rozvezenou. Šlo to o poznání rychleji, než jsem počítal. Původním plánem bylo udělat dnes co nejvíce a zbytek sám dokončit zítra. Protože nám však šla práce od ruky, mohli jsme se směle pustit i do dalšího úkolu, který nebyl vůbec v plánu: odkopat zeminu u vchodu do zahradního domku. Přebytečná hlína se rovnou nakládala do kolečka a vozila na určená místa. Po pěti hodinách jsme měli hotovo kompletně. Super! Mohli jsme jít relaxovat na čarodějnice.
Teď už zbývalo pouze zeminu na cílových místech rozhrnout do finálního tvaru. To už neměl být takový problém, i když pár hodin by to také spolykalo. V pondělí mi však volal opět známý s minibagříkem a nyní i dobrou zprávou. Techniku bylo možné vrátit až následující den. Hurá! Sešli jsme se proto dnes odpoledne, abychom rozdělanou práci dokončili.
Dobrá nálada se však vytratila hned na začátku, protože měl minibagřík problém vyjet nejprudší svah vedle dvojgaráže. Ani druhý pokus nebyl úspěšný. Vypadalo to, že skončíme dříve, než jsme začali. Před definitivním odpískáním celé akce jsme se zkusili minibagříkem na úroveň domu ještě naposledy dostat poté, co jsme část zeminy z jeho cesty odházeli ručně. Pásovec se pomalu za pomoci lžíce soukal nahoru… Podařilo se!
Nepříliš těžká pásová technika rozprostřela hromady hlíny ve směru odshora dolů k výjezdu, aby se neničila již hotová práce. Já zároveň hráběmi dolaďoval jak finální podobu nově vzniklých tvarů, tak také rozhraboval stopy po pásech v místech, kde už minibagřík skončil. Nejdříve nad místem pro bazén, poté pod ním, nakonec vedle dvojgaráže. Rozhrnout, rozjezdit, urovnat, upěchovat. I s přestávkami jsme měli za dvě hodiny hotovo. Ručně by to trvalo daleko, daleko déle.
Nakonec se tedy vše podařilo, dokonce i minibagřík přijel, z čehož měly radost zejména děti. Tím můžeme tuto úplně poslední akci prohlásit za hotovou. Tentokrát opravdu úplně poslední. Zemními pracemi náš příběh stavby nového domova začal, zemními pracemi také skončil.

Do zahradního domku už se nemusí skákat

Zemina byla nejdříve ručně přesunuta...
... a poté strojně upravena

Na finální úpravy stačila jedna ruka, i když mechanická

Žádné komentáře: