Veškeré stavební práce běží letos jiným tempem, než na jaké jsme byli zvyklí z let minulých. Postavení rodinného domu na samotném počátku bylo celkem rychlé, ostatní záležitosti kolem něj se poté krapet vlekly, až se z toho časem stalo nepříjemné pravidlo. Nakonec se vždycky všechno udělalo, ale holt to trochu trvalo.
Letos je situace jiná. Jsme teprve v polovině dubna a už se startuje poslední velká akce, která nás nejen tento rok, ale kompletně při stavbě domu a úpravě jeho okolí, čeká. Mám na mysli pokládku dlažby ve dvojgaráži. Dnes mi ve tři hodiny odpoledne volal stavbyvedoucí, že by zítra řemeslníci přišli. Vzhledem k tomu, že materiál je už na místě, není to žádný problém. Jenom nás ta rychlost trochu překvapila, je totiž potřeba z dvojgaráže vše vystěhovat ven.
A tak jsme se na to vrhli. Nikdy se nepřestanu divit, co všechno člověk během let nastřádá a co všechno se do dvojgaráže (jež není nikterak veliká) vejde. Balili, nosili, skládali, stěhovali a přenášeli jsme věci téměř dvě hodiny. Část do domu do technické místnosti, část už do zahradního domku, zbytek buď na terasu pod střechu, nebo jen tak před dvojgaráž.
Zítra to tedy vypukne, hotovo snad bude do konce týdne. Uvidíme, zda nebude potřeba víc času na vytvrdnutí lepidla, teploty totiž v noci klesají i pod nulu. Ale to až příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat